je tma
a o mně neví
ani fotobuňka
sedím v cizí zahradě
ze šňůry plné cizích peřin kape

sdílím byt s lidmi
které neznám
zatímco hlídám jejich spánek
leží mezi námi
míle nevyřčených příběhů

ve vedlejší zahradě
čísi baryton
sdílí zvyky z mládí a bečku piva
s dosud neznámým sousedem

myslím
na první přelety
na zvláštní sklon slunce
v ulicích itálie
na pizzu v římě
záblesky prvních
přátelství

co všechno člověk cestou poztrácí!
s patosem lásku
velký svět s každou další
známostí

všechno se menší
všeho ubývá

chodíme kolem
a přem se kdo má lepší lupu?

šustivé róby sakur
mávají vějíři
noci a dny
dny a noci
v neznámých zahradách
ode zdi ke zdi

přeju si

ještě se jednou obrátit
ráno se probudit a doufat
že na té poslední
stezičce
v horách
potkám druha

hledám kamzičí radost
a v západech slunce
luštím otázky

přeju si

ještě jednou se zamilovat

a najít slova
která mě udrží
jako kry nad hladinou

  od Luisa dne 17.04.2020 23:24 · 3 Komentářů · 204x čteno ·