Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Moje domy
Moje domy
.



v obrazech
se vždycky trochu bortí
pod tíhou nepropusných zdí
za kterými se ozývá jen ticho

vznášejí se jakoby nad zemí
bez základů a neukotvené
jako já

ano
schránky mojí duše
která nadnáší i to
co by mělo být při zemi

být při zemi
jde to vůbec

/knižní dovětek/

v padesáti jsem ještě
básníkům na mejdanu
dělala striptýz v podvazkách

v pětapadesáti jsem dospěla
a fakt se mi dost ulevilo
a nejen mně





.
Komentáře
09.05.2020 13:52 Jaroslav Vraj
avatar až do "knižního dovětku" si napsala báseň, jakou doposud asi ještě ne,
a pak strofu, po jejímž obsahu se mi pořád často zasteskne:),
a pak poslední, kterou necháváš vše dozrát a pospojit -

usmívám se tam k Tobě, bo je mi fajn!!
09.05.2020 18:35 Vorona
avatar Jarku, tak jestli odtud odcházíš a je ti fajn
tak to je asi moje nejlepší skóre

jinak k tomu vršku a spodku
já to tak nějak asi mám :D
díííky :-)
11.05.2020 16:37 Gora
avatar Vor, o neukotvenosti jsem u tebe již párkrát četla, zato o dění v předposlední sloce ještě ne:-))) Fajn báseň.
12.05.2020 08:00 Vorona
avatar Goro, njn, čeho se člověk ještě nenadá :-D
díky :-)
14.05.2020 06:45 Indigo
avatar Dost mi v textu vadí slovo jakoby. Naprosto postradatelné slovo, o kterém píšu už druhou větu. :)

Kromě toho, milo-smutné, otevřené psaní-čtení.
14.05.2020 06:52 Vorona
avatar In, no vidíš, ani jsem tu první nepostřehla :D
a jinak, nic smutného na tom já osobně neshledávám :-)
njn to už se mnou jinak asi nebude :D
14.05.2020 07:13 Indigo
avatar Ne smutné, ale milo-smutné. Ovšem, nevím, jak vnímáš ono slovo v daném ohledu, jak ho čteš. Ani netvrdím, že tak bylo Tebou napsáno. Jen říkám, co vyvolalo ve mně. Spolu s humorem v závěru na mě zavolal svého druhu stesk, svého druhu vyzrálá a zdravá melancholie pro vzpomínání. Nevím, zda dokážu dobře opsat, co v sobě míním.
14.05.2020 11:01 Luisa
avatar
být při zemi
jde to vůbec


řekla bych, že spoustě lidem asi jo...
Jsem ráda za ty, kterým ne, za Tebe a další básníky tu.
Jinak fajn text, ty poslední dvě strofy jsou tam teda tak zvláštně přilepený, že bych se asi obešla bez nich, ale jinak super.
14.05.2020 11:03 Vorona
avatar jo, tak teď už to chápu jinak, po tom osvětlení
a asi jo, je to nějak tak :-)
14.05.2020 11:06 Vorona
avatar Luis...s těmi dvěma posledními, chápu tě :D
nicméně to měl být náznak toho, že být při zemi
nebylo vždy, pro mne tak snadné :D
díky :-)
15.05.2020 22:20 Miriam
avatar Asi som dnes precitlivelá, alebo čo, ale báseň, plus prvý Jarkov koment a zaslzila som. Napadlo ma ~ úprimnosť, ľudskosť, empatia. Veľmi pekné a poetické Voron. A potom, veľmi rada čítam Tvoje príbehy :)

Palec a fičím už spať, zajtra 1611 mnm, Veľký Choč.
16.05.2020 05:51 Vorona
avatar Miriam, děkuju :-)
někdy si říkám, že mám asi velkou potřebu sdělovat
a když momentálně to nejde jinak
tak sahám k těm skandálním věcem :D
asi tak nějak to bude
díky :-)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop