Když přemýšlím o rýmech, napadá mě, že jsou to zvláštní náhody, který člověka tak trochu provokujou - některá slova se rýmují a jiná ne, a nikdo neví proč. A tak když tě čtu, někdy až závidím - musí být dobrodružný prosekávat se tím lesem slov a hledat souzvuk, přemýšlet kde se vzal, a jak ho využít.
No. A k tomu využití bych chtěla říct... že osobně mám nejradši ty části tvých básní, kde ti rýmy slouží jako odrazový můstek k nějaké nevšední analogii, k metafoře, k obrazu, postřehu... kde na jejich základě jen neplyne děj, jakkoli je to třeba děj zajímavej. Protože mě, když čtu, většinou moc nezajímá (ani v próze), co se v textu děje, ale jak a proč se to děje. (Nutno podotknout, že většina lidí to tak teda asi nemá.)
Proto mi z téhle básně je nejsympatičtější (a je pro mě čtenářsky nejatraktivnější) poslední strofa s tím močálem (doufám, že se to přeložilo dobře) a špenátem. To je něco, s čím se v básni dokážu nejlip identifikovat, rozehrává to vzpomínky, ale i univerzálnější obrazy a významy, vzbuzuje to otázky...
I ty ostatní strofy mě baví - tahle nejvíc, tak jsem se pokusila pojmenovat, čím a proč.
Smarja a že koukám, ze pididisplej udělal z myho palce pohrdání. Achboze. Neumel by to nějaký admin spravit?
A protože je s palcováním pořád nějaká potíž, prozatímně jsem zrušila. K hodnocení lze využít klávesnici jak je již obyčejně zvykem a dále v posledním oknu dole pod komenty - hodnocení.
restrospektiva, která může zaznít zároveň i náhledem vpřed -
uspořádaností není mi napoprvý pro oko, ale kus nutí sesbírat
víc a silněji "vůlí" řečenýho, a v tom pak hledat (najít) příčinu tvaru
navíc sdělení, který si tu nešpacíruje jen tak pro formu
moc volnýho místa si tu nenechal, ale proč taky,
důležitý karty nebejvaj hozený nikdy zeširoka
Vedla bych dlouhé hypotetické dialogy o nabývání let. O tom, jak suverénně mivame ramena, ze jsme schopni čehokoli, jak nemame žádnou reálnou představu o budoucnosti v čase. Jak drze teď dokážu věřit, ze jsem navždycky připravena na samotu. Aj!
Jsi v řemesle dobrý a víc než to. Tak Ti to nebudu říkat.:)
Ale na téhle je něco jinak. Jistý přesah, druh filozofie, dvojakost v přirovnáních? Nejspíš pro to nemohu nyní nalézt trefnější označení. Nicméně, ten způsob se mi líbí.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
