Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » upovídaný dřez
upovídaný dřez
https://marlensar....jpg?w=720

v dřezu si dnes
povídá lžička se lžičkou
o naší domácnosti

dvě ženy ze starodávného obrazu
vešly stinnou alejí až do kuchyně
ale povídání lžiček
nejspíš neslyší
usmívají se
mají život za sebou
a ve svých tmavomodrých šatech
vypadají moudře
a málem vznešeně

lžička se lžičkou
ve dřezu mluví
o utrápených rozchodech
o kolegyni která vyskočila z okna
o síti pomluv která
sahá až pod schody našeho bytu
o chapadlech covidu
v městské dopravě

pročpak nás asi neuklidí?
ptá se jedna druhé
a zvoní o talířek politý kávou
mají toho nejspíš mnoho na práci --

a taky tolik v hlavě!

vstupuje do debaty informovaná
sklenička od vína

nesnáším
ty dámy z obrazu
promluví naběračka
trochu mimo mísu
jsou tak v klidu
žijí si ve světě
kde nejsou žádní
čtyřnásobní vrahové
kteří by beztrestně honili ženy
žijí ve světě
který
...

to je tím, že jsou šťastně vdané
skáče jí do řeči hrnek od čaje
(který je zná nejlépe)
mají už vnoučata
jsou zkrátka z jiné doby
než naše majitelky


talíř s plnými ústy od kečupu
chtěl něco dodat
ale nepodařilo se mu to
propletené vidličky
si zase užívají intimitu
a tak k problému mlčí

je poledne
krásného podzimního dne

na ženách z prastarých kuchyňských obrazů
hrají šaty jako varhany
nápěvy které dnes
už nikdo nezná

a zatímco v některých opuštěných bytech
mlčí čisté nádobí
v jiných jsou dřezy plné
zapomenutých slov
Komentáře
17.09.2020 16:22 Luisa
avatar Trochu jsem se inspirovala Stíninymi "Hovory z kanceláře" či jak se to jmenuje, tak snad s prominutím...
17.09.2020 16:23 Luisa
avatar Ehm... a v šesté strofě mi chybí kurzíva...
17.09.2020 18:33 Vorona
avatar nemůžu si pomoct...dočetla jsem v naději, že tu báseň něco vzkřísí
...za mě, mám ráda věci, ve kterých něco žije...možná nějakej inťouš by na to pohlížel jinak než já...a možná je to proto, že já ve svých dílech jsem dost "lidová" myslím
17.09.2020 19:19 Stinohra
avatar Málem vznešeně :))
To je hodně dobrý... to jek kdybys o někom řekla, že je málem hodný. A pak ty momenty jako naběračka mimo mísu a talíř s pusou od kečupu a ty řádící vidličky. Prostě úsměv. A zas závěr. Ty je prostě umíš. Noa jestli jsem jen trošku inspirovala Tebe, pak je mi ctí :*
Joaještě... já k věcem mluvím často. Někdy i skrz věci mluvím... asi je to divný. Mojí mladší dceři to připadá zábavný, pak se teda stává to, že se rozbrečí, když ztratí kaštan, kterej měla odvézt na nějaký konkrétní místo...to pak třeba půl hodiny hledáme na cestě konkrétní kaštan, na což většina normálních lidí nemá vůbec trpělivost.
22.09.2020 01:55 Schalamounek
foto Utajené světy. Kdyby jen člověk někdy tušil. Určitě neotřelé téma a byl jsem zvědav, jak se vypořádáš se závěrem... a výborně.
27.09.2020 07:13 Indigo
avatar Podobný zápis využíval Zbyněk Malinský ve svých pohádkách pro děti. Jeden ze způsobů pojetí, který mám ráda už od dětství. Nejspíš se mi nikdy nezprotiví.
28.09.2020 10:50 Jaroslav Vraj
avatar
Ehm... a v šesté strofě mi chybí kurzíva...

chceš ji tam?
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop