Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Blog » Olga
Olga
Olga je projektant jiný generace.
Její kudrnatá hříva se s kulatými brejličkami denně usadí do rohu kanceláře a kliká si v Autocadu, vzor rozvržení ze začátku nultých let tohoto století. Nikam se nežene, mluví rozvážně, ráda si pokecá a utíkat musela naposledy v minulém životě, spíš nikdy.
Nic z toho jí neubírá na zkušenosti inženýrky dvacetiletý praxe.
Jak asi vypadá jako stavební dozor? V helmě a velkých formátech výkresů v dlaních?
S radostí hovoří o dětech (architekt a roztleskávačka), zajde na pívo či trsnout, na kolo i kánoj. Mohla by to být i moje máma. Zlatá.
Když je v práci Olga, jsem vždycky klidnej.
Komentáře
27.09.2020 07:33 Indigo
avatar Závěr mě taky uklidnil. Možná, že nebylo cílem, ale v poslední větě je i skrytý druh humoru. Tedy, já ho vidím.

A dál přemýšlím, proč jsi zapsal. Ač je, či není pravda, sdělení Ti věřím. Jako bys večer zašel sousedsky na návštěvu. A v kuchyni u čaje převyprávěl svůj den. Takhle si představuju dobrou odpověď na otázku - jak se máš? Ale jinak nevím. I když způsob zápisu může docela jistě stát sám, schází mi něco před tím a něco potom.
29.09.2020 09:46 Vorona
avatar četla jsem před časem, ale nekomentovala
někdy mám pocit, že tě dostatečně zajímavě neumím okomentovat
závěr mi taky přišel vtipný
29.09.2020 19:22 Egon Sirka
avatar Není snad nutný vždycky komentovat zajímavě. Zúčastnit se je veledůležitá. V tomhle ohledu jistě cením tvoje komentáře nad moje, které se většinu času z dlouhé váhavosti prostě nekonají.
Díky za čtení, Vorčo.

Inko, jsem mizernej autor, protože jsem prostý lajdák. Jakési vytržení z kontextu (které přesto nějak postojí, snad) je ozvěnou stejné písničky – lajdák. Psaní šmahem, jen s malou péčí. Hůř pak dovedu rozeznat, zda mám pro psaní špatný oči nebo jen lenivý prsty. Pravda bude nejspíš jako vždy trochu dál. Jak vzniká potřeba něco sdělit?
A i tobě, Inko, dík za čtení.
05.10.2020 18:26 cvrcka
avatar Egone a beztak si myslím, ze už by z toho byl moc fajn svazeček, z těch tvejch ""lajdackejch"" zápisů. A pomalu zapominam Tvé jméno. Ondřej? s radostí bych zakoupila.Svazeček.
Pokazdy me to baví. Něčím. Tady se mi líbí ten mentální přesun od kočky s hrivou a nějakou skoro velbloudi, netecnou aurou k mámě. Která by klidně mohla byt mohutná a rozhodně jiné generace. Pro mě jsi v určitém smyslu hotovej spisovatel. Tak si počkám :)
11.10.2020 21:36 Luisa
avatar Že tě ten tvůj pozorovací talent neprovokuje napsat něco většího. :) Něčím mi vždycky připomeneš Hrabala, což nechápu, četla jsem ho tak málo, že by mi ho ani nic nemělo připomínat. Hm. Čtu to ráda, jsi jeden z mála prozaiků, kterej tuhle disciplínu v mých očích staví na roveň poezii... To zní asi hrozně pateticky, ale je to tak.
23.10.2020 21:00 Jaroslav Vraj
avatar s její kudrnatou hřívou se nemůžu zbavit pocitu,
že mi tu chybí projekce do hrubě povrchnějších krás,
než "jen" takhle poklidnejch..., ale to jen třeba tady u mě a jen někdy,
jsemť víceméně požitkář hmatatelnýho -
a ač hýřím slovy do realit, i v nich se umím rozesnít :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop