Osamělost bych vnímal spíš než jako vinu jako důsledek nějakýho víc nebo míň svobodnýho výběru, protože sám může člověk bejt, ať už má sedminílový boty nasazený, nebo je pověsí na hřebík.
Teď mě ještě napadlo - asi je to blbý - ale... ty dveře, pojmout je svým způsobem jako čáru přes rozpočet... kolikrát to zaklapnutí má nádech něčeho... ne snad definitivního, ale jako, abych tak řekl, prozatim ukončenýho... kolikrát se ptám, jestli vlastně stojim přede dveřma nebo za nima. Pořád se mi v tom motá ten úhel pohledu...
no ta "vina" je tam v tomto případě dvojsmyslná...
jinak s těmi dveřmi...když člověk stojí čelem k nim, tak asi vždy stojí před nimi, i když dá se to samo chápat dvojím způsobem...
děkuju :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
