Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » co řekla země
co řekla země
.

I


hra tvarů
par
okolo boků ňader nížin
plížíš se tichý
divoucí

svrchu mě dusíš olověnou hrudí
pařáty krouží
obkreslují tuší
zdánlivě pevné neproměnné tělo

zavírám póry držím si dech paží

tonout je bílé
v našich koncích bažin



II


pronořená
liškami mechy soboly

skrývám tvář polykám mízu i mlází
i údolí

do doupat vdechnu ze tlení
svůj život
přidržený za srst
dužniny zlatých vlasů

na vlastní kůži upíjím se k smrti
tvou rozevřenou láskou
krystalky promnutými
do poslední kapky

kočkami s mnoha ocasy
mám zohýbaná záda

scezeno zbito další dějství

hledáš mě míjíš hmatáš
kde jsi!

tak rozprostřený bezohledný dravý

zabíjel bys jen cítit pod rukama
kde začínám kde mizím
kde jsem tvá
kde sama

mít jistotu že vrosteš do mé trávy
řveš pročesáváš paměť

teď tu byla!
nížiny boky teď -

kde jen jsi! spíláš



III


cítím tě hluboko

a půjdeš až ke dnům

ještě zítra
ještě až skrojek tvého srdce dávno nebude tu
ještě až bílá miska jedné z chlopní znovu
nastaví své dlaně

i tu noc budeš ve mně
jsem tě plná

slepý

nerozeznáváš kraj tak povědomý shora

dutiny matou smysly
v řečišti ty
bez sebe
a v sobě čirý pustý chlad bez řeči

zítra

o nic dál než dnes a přece
mé prsty nedosáhnou ke tvým rtům

odvaha křičet natáhnout se zpívat
mě probudí
tvář oči proti prázdným ústům
vzepnu

ne teď
ne skloněná

ne vůči burácení

slyším tě mlčím jdi níž pomyslím
blíž
nepřestaň
čechrej

ta píseň když prohlubně
rozjezeříš



IV


nejsou to moje okraje pod tvými
nekončím tu
za mezemi a obrazností mýtů

na tváři úsměv

prsy prsty prsť
moje moje
spánky před usnutím


nedopitá strž vína
zašumí mi
zašumí proudy klávesami sutí
pěst o pěst klokotá

tvá dychtivost a žízeň
kudy se dereš kudy do mě padáš

kde všude svíráš
v zůstávání
kde všude mám tě


nebolíš



V


na hřbetech lesy zježené

otevřená svá bez ostychu

setřásám plody pro poslední oběd

v záhybech kůže
dávám pít
je horká

vracím vše

nádechem napřed



vstupuji do tebe
černočerné prázdno
hrou tvarů vykresluji čeho jsme schopni spolu
namísto skla cinkáme větvemi
namísto popela tůně

vím že jsi tady
kouř tě usvědčuje
dotkne se jazykem nejvzdálenějších koutů
spatří i místa kde už nejsme


kde už nejsi


mou součástí





.
Komentáře
10.11.2020 23:49 Egon Sirka
avatar Nerad dělím, proto jsem si z krajně povrchního hlediska zapsal do malostránkového zápisníku jen první díl, abych se s ním prošel lesem, až do něj, brzy, půjdu. Tam to budu jistě číst docela jinak než mezi zdmi.
Samozřejmě jsem dočetl až do konce a říkám si, s rastrem osnov v hlavě, zda by to mužskej taky tak hezky dokázal.
11.11.2020 04:05 Vorona
avatar stěží jsem dočetla do konce, páč je to namáhavé čtení na soustředění
a říkám si proto, jestli není škoda, žes to dala v celku
asi bych si to víc vychutnala jednotlivě
jinak pecka Věrko, velice poetické :-)
hodnotím
11.11.2020 07:30 Indigo
avatar
zavírám póry držím si dech paží

tonout je bílé
v našich koncích bažin


Toto shledávám nanejvýš dokonalé.

A potom se bojím konců.
11.11.2020 12:20 cvrcka
avatar Egone... díky, velká čest "být" u Tebe v zápisníku (a vědět o tom hehe)

určitě to spousta mužskejch už dokázala. možná ne tak smyslně(?), ale třeba zase s něhou a tak.

z hor tady kolem jsem fakt dlouhodobě hotová. prostě miluju kraj. Beskydy jsou definitivně krajem jak se patří. krajinou krajinovatkou

přikládám kousíček podzimu obrázkem
https://www.faceb...;ref=notif
11.11.2020 12:25 cvrcka
avatar Vorčo, na jednu stranu to chápu, na druhou... ten text tentokrát vznikal systematičtěji než je u mě obvyklé.. měla jsem tu vodní inspiraci zas a zkoušela jsem důsledně psát každý den kousek a pak to byly už zas moc malé útržky.. a po kouskách to nebylo ono... a ty úseky i když jsou delší, tak mají celkem i dynamickou návaznost.

vlastně jeden nekončí před druhým ,ale.. prostě až na konci.
Tak děkuju za trpělivost. A děkuju i za uznání. Cením si.
11.11.2020 12:31 cvrcka
avatar Inko - udělala jsi mi radost. maličkou útržkovitou dokonalou radost :)
děkuju.
11.11.2020 12:34 cvrcka
avatar jo. ještě bude ta druhá část. buďto až chytím slinu, nebo to nechám napsat nějakýmu mužskýmu. ta k tomu patří :)
28.11.2020 15:20 Jaroslav Vraj
avatar až téměř plýtváš motivy, ale samosebou sou básníci,
kteří si to můžou dovolit :)

Tvůj svět je zvláštní, plný až přeplněný fantaskními obrazy,
schopností sebrat "banální" slovotvar a okřiknout ho,
že takhle teda ne! já tě vidím a vnímám naprosto jinak...!!
(dobřes mu to nandala)


dlouhý, čtivý, placama namále k úkapu

(rozjezeříš...:))
17.12.2020 21:22 cvrcka
avatar Jarku, moc děkuju. Ukapu radsi nerozumím xD xD

Okriknout obrazy je krasnej obraz. Co taky od basnika :-*

A znovu podotykam, ze se nejwdna o erotiku maskovanou prirodni lyrikou, ale obráceně!! :)
19.12.2020 16:02 Jaroslav Vraj
avatar „A znovu podotykam, ze se nejwdna o erotiku maskovanou prirodni lyrikou, ale obráceně!! :)“

nu což, libido v obém (či obému) je tu tak jak tak naplněno...:)
19.12.2020 17:17 cvrcka
avatar :) dobře vám tak! :p :D
Achjo. Chtelo by to nejakej sraz v Beskydech.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [3 Hlasů]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop