Z nějakého zvláštního důvodu
je vždycky bolest větší než já
jelen:
vozovka je klidná a obloha ztmavla
do silnice skrz přerušovanou čáru
když jedu nemyslím na vítr
který mi škube zpětným zrcátkem
nemyslím na to jak ses mi ztratil
v přesně takové tmě
ten podvečer byl mezi mnou a jelenem
jen úzký pruh světla
malý úlomek času
nenásledoval náraz a mé předni sklo
nepotřísnila rudá barva
nikdy jsem nechtěla ublížit žádnému
velkému zvířeti
Snažím se přesvědčit sebe sama
že jsem to nebyla já
kdo tak hrozně zazmatkoval
v té díře vzpomínek to byla brzda
kdo neví co dělá když na mě šlape
abych se ti vyhla
příběhy ve kterých někdo zemře
ať už muž nebo zvíře
bych raději viděla nakreslené
motorkář:
zkřížil ti cestu když jsi se za volantem
snažil neusnout
dlouhý kožený plášť až na zem
vysoká řídítka a ďábelský škleb
jak tě jen tak z plezíru tlačil ke krajnici
Nikdy jsi nechtěl ublížit
žádnému velkému zvířeti
Pak ses probudil
silnice byla prázdná
a tobě došlo že ten ďábel byl tvůj anděl strážný
každý nějakého máme
já jelena
ty motorkáře z pekla
od Stinohra
dne 12.11.2020 11:47 ·
6 Komentářů ·
190x čteno ·
Strasne se mi libi, jak navazuje slovo jelen na predchozi radky a stejne motorkar. Strasne se mi libi vedomi, vlastniho andela v divnejch podobach. Strasne se mi libi nutnost podivat se poradne, abych zjistila, co se vlastne vsrchno nestalo a dtrasne se mi libi nebezpeci pocitu, ze se to mozna stalo.
Ahoj a děkuju :*
Ano, věrko, jsem jelen :).
Cvrcko, diky, jsem překvapená.
Goro... taky na ně nedám, takže chápu a hodně jsem přemýšlela, jestli to mám vůbec zmiňovat.
oceňuju neběžný postupy při skladbě veršů,
občasnou "neasociaci " přišedších sdělení,
když stejně se věc ve chvíli svlíkne jak had, aby čtenáři
umožnila prohlídnout záměrem, snad porozuměním...
pokyvuju hlavou, když vnímám ten pohyb až drahnou chvíli po spuštění,
myslím :)
Už strašně dlouho tady kolem té básně chodím a nevím, co chytrýho k tomu napsat. Je to dobrý, prostě dobrý, vzalo mě to do lesů, kterýma jsem v noci procházela, když jsem chodila večer v Orličkách z práce. A vzalo mě to i leckam jinam. Prostě je to text, kterej si pamatuju a vracím se k němu a řekla bych, že si ho i pamatovat budu. A to je jako hodně kompliment, mám jinak špatnou paměť.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES