Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Nevyhoditelné předměty
Nevyhoditelné předměty
Ranní vzduch je jako mapa

místy hustý a nepropustný

hory

místy prázdný a řídký

nížiny

oblasti bez stromů mi vždycky připadaly připlešlé

a pak ta propast

kterou k tobě už nepřeskočím

nejsem neohrožená

Ronja dcera loupežníka



Ve chvílích jako je tahle:

ozval se dávivý zvuk a pak to chcíplo

mám vždycky pocit

že jsem na zem letící váza po prababičce

nevyhoditelná ale stará a před rozbitím

ve chvílích jako je tahle

si připadám jak plyšák

kterého tě donutili zapomenout na zastávce

chvilku ti to bylo trochu líto

ale pak ti vysvětlili

že se mě třeba ujme někdo jiný

a lepit po zdech letáky s nápisem

hledá se hračka

by bylo pošetilé



Procházím ranním vzduchem

rozpouštím se v horách i nížinách

na téhle mapě nejsem zakreslená

jsem těkavý bod
Komentáře
17.12.2020 23:36 Schalamounek
foto Super a hodně se mi líbí* Osobní stesk po kladném lidském ocenění, spolu s okolním respektem a přiznané identitě.
Byla by škoda, kdybych takové dílo minul*
18.12.2020 09:12 Vorona
avatar tady jsem tě nepoznala hned
změnila jsi trochu formu, to mne zmátlo
jinak text mi je blízký, i se závěrem, který se ti povedl
dobrá práce Stínko :-)
21.12.2020 08:08 Stinohra
avatar Děkuju oběma.
Přemýšlím o tom, co říkáš, Věrko, s tou formou, myslím, je to možný. Přiznávám se, že o spoustě věcí už tolik nepřemýšlím, tak nevím, jestli je to pro dobro věci :D to se asi ještě uvidí.
28.12.2020 15:47 Luisa
avatar Krásné obrazy, bez zbytečných slov. Kdysi jsem napsala něco podobnýho - text o třpytce, kterou každej vyhodí, protože taková třpytka k ničemu není, jen ke krátkodobýmu pobavení... A nikomu jí není líto, protože taková třpytka se třpytí pořád, bez ohledu na okolnosti. Bylo to tak ufňukaný, že to skončilo v koši. Tak tady žasnu, že i něco podobnýho se dá napsat s grácií. Dobrý :)
30.12.2020 23:25 Jaroslav Vraj
avatar je obrovská výhoda bejt těkavým bodem,
jinak bys "to" nad tím napsala horko těžko...
a co se personifikace textu, outržkem k boku
je jen ta čerstvá ranní procházka, kterou každej z teplýho,
filozoficky zahřátýho pelechu, zrovna dvakrát neumí :)
01.01.2021 23:08 Indigo
avatar Já se tedy poměrně slušně uhnípla v prvních pěti verších. Jsou pro mě nesmírně matoucí co do spisovné a nespisovné češtiny v rámci předložených obrazových souvislostí. Chvilku mi trvalo, než jsem se přehoupla k dalšímu. Jinak se mi to slovní stvoření zamlouvá. Dokážu ho sama prožít.
A víš co je zvláštní na mapách? Je tam všechno. Krajiny i města, domy, ulice. Jenom docela bez lidí.
12.05.2021 20:20 Sokol
foto "Je cíl, ale nikoli cesta. To, co nazýváme cestou, je váhání..."
(Franz Kafka)
Svého času jsem se zaobíral podobnými úvahami, dokonce ve vázaném verši. Ale když jsem to svěřil papíru, párkrát jsem se k tomu vrátil, ale pak jsem to rituálně spálil a řekl si, že tudy cesta nevede.
Člověk se má odvážit přeskočit onu propast a třeba i znovu vstoupit do téže řeky, jen tam uvnitř trochu moudřejší. Jsou jen dvě možnosti a i na tu horší se lze vnitřně připravit...
Znám tvoji tvář s trochu smutným úsměvem odjinud, byť už nevím, hak jsi psala. Hezký večer!
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [2 Hlasů]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop