Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » Pod zámkem ztráty
Pod zámkem ztráty
mělas vyhlížet vzducholoď
s pány námořníky
kde jsi?
holčičko s pihou u nosu
čekalas na rohu před ovocným krámkem
kde prodavačka - starší paní
vlila v tebe důvěru
jedno želé
a co jiného si dáš?

kopala jsem se ve frontě
za tebou do špiček bot
s touhou po želé a pročísnout ti cop
už je to dlouho

taky mi chutnalo

mělas vyzdobit okna aby i bez větru
našli námořníci kliku
ptá se mě na tebe váš dům
nelze tě vymést zázrakem
zpoza kredence či kamen?

hádám se o jméno ulice - kde že tě zradil svět
je ticho - a rty pod zámkem
ještě se bojíš pavouků a stydíš holých stěn?

paní už želé neprodává

mělas mávat
a hltat bonbóny pod markýzou
holčičko s třískami v kolenou
už se to nestane - hřiště objal plot
kolotoč vytrhli i s kořenem
panáka smyl rum a whisky bez ledu

asi bys mě už nepoznala
chodím na čekanou cedit pot
po ulicích se stejnými rohy
se sladkostmi k mání u jiných lidí
nějak mi už nevoní
holčičko
mám vzducholoď i s námořníky

jen žádné z tvých oken v dohledu
Komentáře
16.01.2021 13:48 Vorona
avatar je to taková teskná báseň...aspoň já z toho mám takový pocit
umíš to rozepsat po pihu a třísky a to mě baví
pěkná věc, až je mi z toho smutno...působivé :-)
29.01.2021 15:30 Jaroslav Vraj
avatar po (v názvu) genitivní metafoře sem se v křesle trochu nespokojeně zavrtěl,
abych posouval do zápětí...
...holčičko s pihou u nosu

ha, hledám ji, tu pihu, a bavím se podvědomě představou, kde by
asi tak mohla bejt - ano, pro někoho třeba nedůležitá věc,
ale právě tohle by verš měl umět (a tady umí), umět nabídnout pohled,
ve svý jednoduchosti lehce rozestavěnej obraz bez pocitu přílišný popisnosti,
cílení na detail

...kde prodavačka - starší paní
vlila v tebe důvěru
jedno želé
a co jiného si dáš?

tahle pasáž mi přijde po skladbě trochu ne že krkolomná,
jen spíš poněkud zkostnatělá, jak bys slova roubovala větev nevětev

ještě se bojíš pavouků a stydíš holých stěn?

tak jednoduše, a přitom s výdechem pro mě téměř poeticky komfortních představ i cejtění

- - -

následným vrstvíš, vykřesáváš, co ze slov dá se -
je radost tohle číst a slyšet
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop