Člověk by si řekl. Obrušování výrostků dávných nechtěností... a jejich ostrost neměnná. Nuže bylo... a smíření? Vždy rub a líc... nehledej ceny víc.
Vyvážená všední poetická civilnost s ne zcela smiřitelnou minulostí.*
Mám to s tou básní tak napůl. Ten začátek, první dvě strofy mě hodně baví, je to takový tajuplný, cítím lehký mrazení z toho, co asi přijde. Noa pak jak přijdou ty pantofle, tak jsem z toho trochu zklamaná, no.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES