Já jen, s tím tvým nickem...kolikrát mi vyskočil na poslední chvíli přímo zpod nohy...a když sedím na posedu, on sedí taky, v té své příslovečné jamce, má přehled, někdy mi přijde, že ví, že je v bezpečí...kroužily kolem něj naposledy dvě lišky a neměly šanci... :)
Mám to asi takhle...
První dva verše - fajn obraz, jsem na poli, Mánes všude kolem.
V třetím verši vyloženě zakopnu o tu bránu... nechápu, co na tom poli dělá, ta brána. Moje představivost je zmatená, zoufale přepočítávám trasu. Navíc mi přijde nelogický, že se prvně dozvídám o bráně, člověk si jaksi obvykle prvně všimne zdi, pak až té brány v ní.
Co tím chci říct: pokud začneš psát báseň imaginativním způsobem, měl by ses toho držet, vršit na sebe představy souvisle, ne, že člověk uprostřed pole takhle uvidí bránu a totálně mu to zavaří mozek. Nebo aspoň mě se to stalo, neříkám, že každej mozek takhle musí dopadnout. Jsou také jiné přístupy k poezii, kde vůbec nevadí, když se takhle pracuje, ale to musí už být od začátku psané jinak podle mě. Typicky vázanej verš - tam je vedle sebe často pátý přes devátý a ničemu to nevadí, protože se pracuje s představivostí, s metaforama jinak, na menším prostoru, v zájmu zvukového souladu si lze mnohé dovolit a ono to pak nějakým zázrakem taky funguje. Ale jinak, no. U Tebe mi přijde, žes trochu zkombinoval dva různý přístupy k poezii a moc to nefunguje. Ale může být chyba i na přijímači, o tom žádná.
"domy mých včerejšků" mi zní kýčovitě, šablonovitě, nenápaditě... je to asi genitivní metafora, ty působí prostě kýčovitě často, no.
Jinak v ostrém kontrastu k vznešenému "domy mých včerejšků" stojí novodobé slovo "demolice", taková nejednotnost stylu vyjadřování je také lehce matoucí.
Poslední dva verše - moc nechápu, jak se může něco "stupňovat do základů", jakože základy jsou většinou dole a stupňuje se nahoru. Zase rozpor, se kterým si jako čtenář neumím poradit.
Jinak mi ale ty poslední dva verše přijdou nejlepší, nosný, tak by to na konci básně asi mělo být. A celkově si myslím, že máš dar psát, jen zatím vyjadřuješ věci možná trochu kostrbatě.
Luiso, děkuji za podrobný komentář.
Asi máš v mnohém pravdu (odhaduji, že budeš v poezii jako čtenář i jako tvůrce zkušenější...).
Některé nelogičnosti, které zmiňuješ, jdou patrně na vrub krácení původně delšího textu (už se z něj vytratilo to, jak jsem vždycky v Bohnicích přelézal tu zeď...).
Rozpor v stupňování do základů je ovšem úmyslný.
Píšu už poměrně dlouho a mám různé básně, jen mi asi stále chybí osobitá poetika. Snažím se však brát zřetel na názory ostatních a zároveň se pokoušet jít vlastní cestou, protože co čtenář, to názor. Čímž chci říct asi tolik, že nelze vyhovět všem.
Člověče, dokud tě to baví či nějak jinak naplňuje, piš dàl. A rozhodně nepiš tak, abys vyhověl všem čtenářům, to leda pokud bys měl ambice stát se někým jako je v próze třeba Vievegh (nic proti němu, to je jen ilustrace, snad mi rozumíš).
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
