Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - vázaný verš » obrysy neznámého
obrysy neznámého
.


Samota ostří všechny smysly,
samota ostří bílo vně -
že na hraně
je k nepřežití.

V bezední čtyř stěn do vany
příbojovými vlnami
kdos lije portské,

kulmu chytí...

Jedinou ranou uklovne,
co jiní léta svedou křísit.


.
Komentáře
20.03.2021 02:01 Schalamounek
foto Pěkně vystavěné verše a pohrávání si s významy. * Rád jsem nahlédl.
20.03.2021 12:42 Indigo
avatar Čtu si jí už od rána a nějak se nemůžu pořádně chytit nějaké stabilní představy do které bych zarámovala. První a druhá strofa, tam bych snad něco viděla, ale jak dojde na kulmu jsem v háji. A rána která uklovne...jsem asi na ten text slabý čtenář.

Co to znamená? Samota, stav izolace, vzdálenost od lidí, mrazivo s trochou sněhu venku, možná bílá glazura vany, na hraně vany se dost blbě setrvává, portské může symbolizovat krev, příbojové vlny vzrušenou krev, čtyři stěny vany... má představa o vaně je spíše oválnějších tvarů, ale možná se pokoj situací srazil na prostor vany...ale co ta kulma...ranou uklovne...to nechápu, možná, že připomíná trochu zobák ptáka...ale co uklovne...vlasy, život...no, řekni, jsem zvědava, jak jsi to myslela.:)
20.03.2021 15:58 cvrcka
avatar Jj, zivot to mel bejt.
Dik, zes pobyla v uvahach, inko!

Schalamounku rada te vidim pobliz. Nevahej jit do obrazů významů!
21.03.2021 03:30 Vorona
avatar Jsem na to podobné jako Inka, s tou kulkou a uklovnutim
Tady jsem byla trochu mimo kontext
Jinak nástup mi přišel moc fajn
21.03.2021 03:32 Vorona
avatar Myslela jsem kulmou,ale se mi to automat opravil...píšu z mobilu,tak trochu potiz
21.03.2021 17:15 Jaroslav Vraj
avatar z vojny kulisák, co zažil v Šaldově divadle Peterku,
poudál jednou na stráži, že tam při muzikálu viděl dirigenta,
co vožralej mával (naštěstí při zkoušce) právě kulmou -
do půlky to prej docela šlo...:)

(s omluvou za spam, Věrko)
21.03.2021 17:34 Jaroslav Vraj
avatar
Samota ostří všechny smysly,
samota ostří bílo vně -
že na hraně
je k nepřežití.

V bezední čtyř stěn do vany
příbojovými vlnami
kdos lije portské,

kulmu chytí...

Jedinou ranou uklovne,
co jiní léta svedou křísit.


pod povrchem, prvním vjemem, a pak taky (když samostatně) že
samota ostří bílo vně je mi silným, aniž bych tušil přímej dopad
22.03.2021 16:00 cvrcka
avatar Diky Vorco i Jarku - za zpetny dojem.

Hic sunt leones - to vražedné bilo!! ;)
15.12.2023 16:11 cvrcka
avatar Asi jsem se tady nevyjádřila úplně nejjasneji v tom vysvětlení. Jde o snahu zachytit moment sebevraždy.
/ Ranou proudu uklovne žití
Tehdy mi to přišlo rozumem neuchopitelné a tedy obsáhlým slovem nevysvětlitelné.


Ostří bílo vně. Krz samotu umí být neznámo kolem nepřátelské.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [1 Hlas]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop