Možná je to pouze můj subjektivní dojem, avšak působí na mne tak, že pod textem (a nejen zde při tomto Tvém zápisu) v pozadí slyším písně našich rodičů či babiček. Tady je to Hanka Zagorová. Není to výtka, ani pochvala, pouze konstatování.
Jináč vložené vnímám jako nenásilné veršovánky s nepříliš objevným rýmem, výstavbou či obsahem.
Je to pokus o volnější překlad posledního z Portugalských sonetů. Autorka je psala ještě v první polovině sedmnáctého století. Tomu odpovídá i jazyk...
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES