Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - vázaný verš » soutěsky
soutěsky
.


Po pokolení z úpatí
hor vyrůstáme - dravci,
které ničí, co uchvátí
a slabí na dně souvrati
nechají smutně zdát si

o úbočích a bystřinách,
kterými kdysi sluli,
než zdánlivě jak na zeď hrách
staří jim v poučkách svůj strach
smíchali s vlastní vůlí.

Každý jsme vládcem hor a kříd
- barevných / temných říší.
Můžem se klidně z horka přít,
jít za svým, tůně odkapřit,
v úžinách zůstat tiší,

anebo hýčkat v sobě si
odvahu džunglí z mala.
Začínat s láskou po běsích,
neztratit život pro věci,
růst z úpatí jak skála.



.
Komentáře
21.07.2021 16:05 Vorona
avatar Cvrčko, vím, že ty jsi dobrá poetka...no napoprvé jsem to nedala
teda tak, abych si to užila i s těmi tvými vychytávkami...text je pro mne
dost komplikovanej, teda na první čtení, na to bych asi potřebovala tvůj přednes...no na podruhý se mi jeví jako skvělá věc :-) hodnotím
21.07.2021 17:11 cvrcka
avatar Diky, Vori, ja vzdycky abych to neprehnala (placam se do cela...)
29.07.2021 09:04 Stinohra
avatar Trochu mnou zatřásla souvrať... měj mě za idiota, ale nevím, co to je (představuju si to jako nějaký údolí, když tam lze být na dně):) když jsem měla za to, že mám souvrať vyřešenou, narazila jsem na slovo sluli, tam jsem to s gůglem rovnou vzdala - nevím, jak to slovo zní v infinitivu (slout?)...
Pak mě chytlo odkapření tůní, to je opravdu vynikající (představuju si, jak se s někým hádám a křičím na něj... co po mně pořád chceš, to mám snad všechny tůně odkapřit!?)
Čeho si cením, že jakkoliv náročnou věc píšeš (ve všech významech - intektuálně, citově...), máš smysl pro humor.
Co mě ale potěšilo - zodpovědně říkám, že poslední sloku chápu...

Hmmm... čtu to znova a vidím tohle: nerovnost v tom, co jsme schopní uchvátit a přitom uchvátit něco není žádná výhra... a možnost volby žít opravdově.
Tohle si z toho beru já.
Dobře, budu se snažit.
Pochválím tě slovy svojí dcery: jsi šikulka.
29.07.2021 16:38 cvrcka
avatar Stino, s tou souvrati jsi me pristihla - ja to mela celej zivot v pasivni zasobe jako udoli mezi prikrejma svahama, idealne v lese a kdyz mi na pismaku jeden napsal, ze se souvrati jsem to u naj zazdila, ze ta dno fakt nema, byla.jsem na stara kolena přinucena zjistit, ze souvrat j cast pole. Ehm, no. Takze nadale text upravuju "slabi nekde v souvrati "

Jinak slout je byt prosluly, tipuju, ze je muj tvar na hranici archaizmu a novotvaru pro zachycení myslenky a neprekroceni formy.

Dekuju. Jsem rada, ze i v tomhle vidis nrco humornyho - odkapřit samozrejme oficiálně neexistuje.
01.08.2021 17:25 Jaroslav Vraj
avatar skvělý, skvělý nejen po obsahu (krom anomálie ve třetím verši)...,
tohle si rád uložím, protože mi přijde současně skoro až
jako oslava českýho jazyka - prezentace ve spektru poezie pak i navíc,
díky, Věrko

„Na souvrati obrať“ :)
01.08.2021 23:19 cvrcka
avatar Jarku, to se cte pod vlastnim moc hezky :)
Snad vyvazeni toho myho patosu, konecne jednou ? :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [2 Hlasů]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop