Trošku ma v pochopenî brzdî jazyk Český. Ale ak som v správnych obrazoch, tak aj dramatické situácie majú dobré konce.
Keď sa niekde osamote premýšľa, kričí a hľadá rovnováha, zvykne prísť možnosť vykľučkovať, objavî sa nová dráha...
Nad nami svieti kontrolka a má meno Nádej.
Držîm palce, Jarko, ať je líp(všetkým nám):)
Mávám z kolejí. Není to dobrý místo, ale obydlenější, než by člověk čekal :) což ho snad činí lidštějším.
Poslední dobou mě baví přemýšlet o tom, že na té středověké představě, že svět je slzavé údolí, bylo vlastně dobrý, že člověk mohl zajásat pokaždé, když se svět zdál být aspoň na chvíli něčím lepším, šťastnějším, navzdory oné slzavé představě.
Na dnešní představě, že svět je happy place, kde všechno můžeš, je blbý, že když člověk zjistí, že to tak úplně není, tak z toho moc radost nemá, byl by radši, kdyby svět opravdu byl happy a život nám to nevyvracel.
Takže. Ať žije slzavé údolí.
A všechno, co ho vyvrací.
Mávám z Brna :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES