Němý film vynalezli bratři Lumiérové, mluvící asi sestry Lumiérovy. (Vlasta Burian)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » Nastane jednou čas

Nastane jednou čas

.

čas
krmení holubů v parku

zvlhlou houskou
v igelitovém pytlíku
páč ty staré, papírové
vymizely

jestli tedy
čas
dovolí
dovolit si takový luxus

možná ptáci a ryby
tu byli jako první
a budou jako poslední
společníci
ve stáří

dost málo
na ohlídnutí za životem

nastane jednou čas
kdy lavička
bude prázdná

.

Komentáře

01.03.2022 20:25

Jaroslav Vraj

Lavičky si pamatujou nejvíc, a ryby a ptáci hned po nich.
Třeba to jednou potká i nás, lidi.

13.03.2022 05:26

Vorona

Lavičky si pamatujou nejvíc,

no, teď u nás na Praze 4 zmizely a asi se mají nahradit novými
ale je to už půl roku...ty betonové příšery co se objevovaly na zastávkách
teda zrovna dlouho nevydržely...
ty v parku by vydržet měly, ale komu se chce dneska je natírat a tak
radši je taky vyhoděj i s historií a dají nové
díky Jarku :-)

14.03.2022 01:04

Schalamounek

Zralém věku v nás uzraje bohorovnost a oddáme se ptačí i vodní "charitě." Po hlubokých kapsách vzpomínek a loudavých kroků do útěchy temného ticha. Tedy není se nač těšit, když má člověk dost energie k životu. Však nač nad skonem zoufat, když člověk už k smrti unaven.
Rád jsem k tobě nahlédl Verono.

14.03.2022 06:20

Vorona

Schalamounek...to je hezky napsanej koment
děkuju :-)

18.03.2022 22:18

Gora

Jestli můžu, poslední strofka mi přijde patetická, bez ní bych se obešla, ono i téma tím je prosycené... ale jinak dobré.

20.03.2022 03:42

Vorona

No jo, je to možné...občas možná bývám patetická :-)
díky Goro :-)

27.03.2022 20:50

Miriam

Páči sa mi táto myšlienka:

možná ptáci a ryby
tu byli jako první
a budou jako poslední

Lebo takto nejako si to predstavujem tiež - voda, zem - vzduch a nolstalgia prãzdnych lavičiek.

28.03.2022 04:19

Vorona

Miriam, jsem ráda, že si odtud něco odnášíš :-)
děkuju

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES