Život je někdy (zpětně) překotností úsměvný. Hledáme sebe i naší životní lásku. Když bychom měli být konečně se sebou vyrovnaní, že jsme konečně z idealizmu zmoudřeli tak zjišťujeme, že už pomalu "dožíváme" nostalgií. V lepším případě to hodíme na papír a vzpomínky publikujeme. Mám to obdobné. Ale nakonec je to múza. Co by si literáti bez témat šíleností vzpomínek ze života počali? :)
A čtivé to je - to zase jo*
Schalamounek...chápu tvůj pohled na to i to, že na tohle není ani třeba nějaké zvláštní múzy :-) ...jen prostě někdy vypadne nějaký střípek a já ho prostě zachytím...už jen proto, aby se uchoval, než se úplně rozbije na prach :-)
a děkuju :-)
Stínko, no víš že se s věcmi moc nemazlím, takže chtít po mně vymazlenější závěr, je trochu nad moje možnosti :-D ne, chápu, někdy se to vydaří, jindy ne no :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
