Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Deväť životov
Deväť životov

(Pre teba
pre mňa)

Sú tiché miesta na pobreží,
čo rozbíjajú naše tvrdé panciere.

(Všetkým nám)

V ulitách láska bezpohlavne leží.


Komentáře
08.10.2022 22:21 Jaroslav Vraj
avatar Jemnej dotyk rýmu...,
však tady mi přijde - jen aby se neřeklo.
(třeba že jistojistě nemyslelas tak, ale vyznělo mi...)

Možná s až přílišnou vírou ve schopnost čtenáře
přijmout, otevřít, přiblížit se, pozřít.

Železo se nemusí vždy kout. Ale pokud už ano, nemělo by to bejt ( tedy alespoň v poezii) znát.
08.10.2022 22:29 Schalamounek
foto Ano. Není preferencí mezi partnery. Moře času a síla vln, která rozbíjí naše ega. Očišťuje! Pobřeží je rozhraní a rozhodne o našich lidských, nebo "kočičích" životech." Přejme si to druhé.
09.10.2022 19:46 Miriam
avatar Možno áno, Jarko, možno je tam až prisilná viera, že sa dá vojsť. Že sa dá vidieť, hoci len záblesky obrazov. A naozaj to môže byť málo, chápem. Boli to skôr také oskalpované myšlienky, ktorým som dala meno symbolizujúce návraty.
Niečo, čo v tom opäť možno málokto dokáže uvidieť. Mal to byť pôvodne voľný verš, zvuková zhoda je iba náhodná, podprahová? Neviem. Pre mňa je vždy prvotná myšlienka a jej uchovanie.

Myslím, že ak chceme ohýbať, treba kuť. Učiť sa kuť a to robíme ešte stále všetci.
Možno nabudúce sa zadarí viac, Jarko. Ďakujem za Tvoj pohľad, ktorý je pre mňa vždy veľmi cenný.
09.10.2022 20:06 Miriam
avatar Teším sa, že je to aspoň sčasti viditeľné. Áno, ticho, čas a nárazy vĺn(aj tých vnútorných).
V pancieroch a ulitách sa nedá rásť, nedá rozmnožovať - šíriť. A každým nárazom sme bližšie k otvoreniu a priblíženiu.
Koľkokrát vstávame z popola a opäť sa otvárame. Vlastnými nárazmi menîme skaly späť na srdcia. Ako Fénix, alebo ako šelmy, čo majú najviac životov.

Ďakujem Schalamounku.
10.10.2022 05:44 Vorona
avatar mám pocit, že v poslední době dost osekáváš a minimalizuješ
někdy to není na škodu, jen se u toho člověk musí více soustředit na obsah
stále máš co říct :-)
10.10.2022 18:23 Jaroslav Vraj
avatar Onu podprahovost jsem v podstatě dílem mínil
v komentáři k Tvé předchozí.
(Návraty).
Zdá se, že i tak jsme se sešli.
11.10.2022 16:47 Miriam
avatar Myslím, že niekedy je okamih viac, ako celá večnosť. Opäť sa mi vybavuje asociácia -
je to celkom milé, Jarko, stretnúť sa nãhodne s niekým. Prejsť s ním uličkou, možno dvomi a uchovať v sebe pocit stretnutia.
Tak nejako čím viac nahliadam nielen na život, ale aj na texty, ktoré sa učím prijímať ako niečo, čo v sebe nesie pečať osobitosti.

:)
11.10.2022 16:49 Miriam
avatar Nemýliš sa, Voronka. Osekávam a neviem to ovplyvniť. Možno to bude pancier, ktorý som ešte nerobila:)

Vďaka Ti.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop