Den
měsíc se toulá, mlčí svět
jediný den
mraky by mohli vyprávět
O barvě vlčích máků
kterou si nesou na zádech
o nočním smutku paneláků
o holých oprýskaných zdech
O úsměvu
slzami zalívaném
o nekonečném tichu
když každé ráno vstanem
O cestě bez kopretin
a dlouhých černých vlasech
o tiché smrti květin
když nikdo nedívá se
Den
měsíc se toulá, mlčí slova
poslední den
pak zase znova
Vystoupí slunce na oblaka
a nebe bude listy plakat
do nastavených dlaní
podzimní milování.
Přihlášení
