říká se pohled plaché laně, myslím, tys to vyhodila na vyšší úroveň strachu... vyplašenosti... nesmělosti?
přijde mi to místy trochu přehnané, ale mě tohle hrozně baví, nebát se to překročit, jít trochu do extrému. (To že se nepohybuješ v bezpečí toho, co víš, že čtenář unese, tenhle risk se může a nemusí vyplatit, ale musí se to zkoušet).. Černá semena bolesti, představa nikdy nekončícího smutku (klíčí a roste, je malý a chvílemi snad i roztomilý).
Závěr je skvělej, vlastně celý mě to baví. Opravdu... moc ráda tě čtu. Děkuju.
Ahoj, mám v sobě takový zlatý buzzer, jakmile někdo řekne "spadlo ti to Máchale", nebo " svléká duši" třísknu do něj. okamžitě mi (jakože) přeruší míchu, padnu na záda, odpojím se, dělám mrtvého a čekám, až jsou všichni svědci té události pryč. Pak se pomalu vytratím i já. Jako celek to na mě působí přebásněně.
Ale znáš to? Co jednomu není po chuti, druhému sedne. Tak se moc nezlob.
Stínko, díky za zastavení.
Jsem jen snaživí amatér a tak zase nemám strach riskovat. Při mé případné "popravě" se už mé zatuhlé krve stejně nikdo nedořezá. :-) Je prima, když se alespoň trochu rozhýbá Poetikon publikováním. Mám za bonus, že tě pobavilo a ráda mě čteš. Jupííí.
Lepo. Že se nezlob? Ale kde že! To bych byl pěkně ješitným troubou. Možná když v názvu kůň, tak má mít čtyři nohy a já mám pět strof. Je to tedy takovej podivnej pakůň s pěti kopyty. Se ti tedy nedivím :-)
Tak třeba příště něco o rybě nebo žížale. Tam kratší a bez noh. Jsem rád, že si mě neminul a přečetl. Díky moc.
Úvod mi přijde skvělej a ano, možná je to nabitý básničkymi obrazy až dost
Že bych si místama chtěla vydechnout, ale nějak mi to nevadí
Řekla bych, dobrá práce...usmev
jj, touha - to znám:) jen mi ten text nepřijde opravdickej ... Amorův pocítím hlad ... a jak to víš, jakej hlad má Amor? :) Njn, ale na druhou stranu to úplně chápu, jen se prostě nedokážu s textem sladit, asi jsem nikdy takhle netoužila :D A respekt k té vervě, kouzelná
No, Šalamounku, vypadá to, že doba, kdy by se takovým stylem textu dalo oslnit, už proběhla. Patetičnost a klišé a mnoho slovních spojeních, které už byly tolikrát viděny a slyšeny, že už jim nelze ponechávat výraz. Nemám vůbec nic proti přehnaným, příliš nadneseným, citově vzruženým, emotivně nebo expresivně pojatým vstupům. Ale vše musí být ideálně proloženo. Což je autorova těžká práce. Protože na barvě koně právě záleží. Nicméně, piš, zda-li Tě to činní šťastným, ať už jakkoli.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
