Krásná tvářička je doporučení beze slov. (Francis Bacon)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Z hlubin (utopit se)

Z hlubin (utopit se)

Začalo to ve tvých vlasech
na slunci ve vlnách
roztavené zlato silnic mi
nařezalo do žil
francouzské nebe
chlad prázdných židlí

tohle je jen
rychlá skica nekonečných děsivých úsměvů
rozšklebené nemožnosti usnout
v cizím hrudním koši
černá kočka

osamělé plastové stoly
příbory a omatlané čajové lžičky
z podobných jsi mě sypal do černého čaje
(Earl Grey)
k večeři napichoval na vidličku jak sýr
bílý a bezradně ublížený
(za to tě nesnáším)

bledá okenice je rozžhavená
chvíli křičí a pak se vzájemně tahají z té dokonalé nicoty
zbytečně upachtěných dní (láska je směšná)
stmívá se

Komentáře

26.08.2023 06:15

Vorona

První dvě mají skvělou atmosféru...asi má být hrudním koši?
Pěkná věcička
Říkám si někdy z tvých básní...jsi vůbec spokojená?

26.08.2023 09:19

Stinohra

V hrudním no, verko, snas to Jarek opraví. Tak to dopadá, když to bouchaš z mobilu. .
Spokojená? Ne, to zcela určitě nejsem, ovšem nijak to nesouvisí s tím, co se mi děje, protože objektivně se mám dobře, jsem za to vděčná a vážím si toho (mam krasne, zdrave dcery, zatim neumiram hlady...). Ale není lidská přirozenost chtít víc? Ty jsi spokojená?
Někdy mé asi baví vysmát se i těm obecně uznávanejm hodnotám, jako je právě spokojenost a láska. Tomu, čím jsou tyhle veci pro mě. Asi se mi to těžko vysmlcetluje a možná bych to vysvětlovat neměla.
Díky, že mě čteš.

30.08.2023 14:53

Vorona

No jasně Stinko chápu, nevím jestli člověk může být spokojený,ale mám kolikrát pocit, že já jsem...samozřejmě člověk by chtěl někdy tohle někdy tamto, no asi se to opravdu těžko vysvetluje

01.09.2023 22:16

Jaroslav Vraj

Tvý texty by zasloužily spíš živou ruku a její písmo, než mobil.
Být jím (textem), šprajcnul bych se...

23.09.2023 11:34

Stinohra

Vzpira se, vzpira, Jardo, ale už ho neprivazuju před lahudkama...

24.09.2023 17:32

cvrcka

Líbilo by se mi, kdyby mi mohla zůstat představa ženských vlasů ze začátku.
A taky jsme si užívala, že zlato silnic nařezalo do žil nějaký blaho. Vím, že ty instantní blaha nejsou bůhví co, ale raz za čas člověka potěší, že je to prostě jenom instantní.
No, takže už od chladu prázdných židli, jsem se začala v textu cítit nesvá a postupně až nevítaná... tím pocitem, že zase nešťastná ženská.
Ublížená. Navzdory vzdoru vůči tomu chlapovi, je to zase ona, kdo si žije ve vlastní ráně.

Verše kočky v hrudním (odpadním) koši mě potěšily.
Pfjuuu, mám vás ráda, básníci mí.

24.09.2023 20:02

Stinohra

Ahoj cvrco, jó, já nejsem ublížená, já mám chlapy ráda. Ono se to v textech tak asi nejak snadněji cílí, ale jinak je tam asi spíš něco jinyho. Ale zjistila sem, že moje texty sou asi nejak nepříjemný. Nevadí mi to. Ale můžeš bejt v klidu, ty jsi tam velmi vítaná. Hehe.

24.09.2023 20:20

Stinohra

Joa ještě, že si kolikrát říkám, tyjo, já sem vtipná jak hovado... hazeni do čaje a napichovani na vidličku, mne to přijde strašně vtipný... a baví mě se vysmivat i tý domnělý bezradnosti. Skoro bych az považovala za čtenářskou chybu hledat v textu autora (bez ohledu na to, jak se text jeví osobní)... myslím, že próza je od tohohle osvobozená... napíšeš příběh a nikdo ti neříká... tyvoe, ty musíš bejt tak ublizenej. Jakože. Většina autorů, o kterých si třeba na první dobrou řekneš, jak sou osobní, ve finále osobní být vůbec nemusej. Nepracujou s konkrétní vzpomínkou, fabulujou. Skatulka ublizenosti, kterou někomu prirknes je snadná... ale nezakládá se na realitě.

24.09.2023 21:58

cvrcka

Ale to já vůbec nevztahovala k Tobě jako člověku! Vůbec vůbec! Ale lyrickej subjekt mě tam hodil.
Já to samozřejmě beru jako polohu, možnost - pro všechny, co se k tomu textu dostanou, s Tebou to má pramálo.
Už jsem si zvykla tady narovinu sebrat svůj pocit a mrknout ho autorovi, že mě ani nenapadlo to vysvětlovat

24.09.2023 21:59

cvrcka

*mrsknout. .

25.09.2023 06:59

Stinohra

Já tě jako komentátorku fakt vítám, yla bych ráda, kdyby ses sem vrátila v aktivní podobě a pak takhle vysiluju... možná jsem v poslední době až moc přemýšlela o intimite v textech... o čtenářský i autorský intimite... promiň cvrcko, asi štěká na nesprávnou osobu.

01.10.2023 15:16

cvrcka

V pohodě, vůbec nic se nestalo ;)

To by mě zajímalo víc, jak o intimitě textu uvažuješ.

Když se sem vracím, není proste můj, tenhle. Ten s coklem u obchodu a ten poslední mnohem líp zapadaj k mymu vjemu/přání světa.

Ta intimita je jasně někde mezi. Autor X čtenář

02.10.2023 09:08

cvrcka

Vlastně tím, co si čtenář v textu připustí, se sám obnažuje.

02.10.2023 12:06

Stinohra

Ano.
Sme se tu spolu obnažily.
To je sexy.
Snad tu ty diskuze nikdo nečte.

02.10.2023 15:38

cvrcka

Hahahaha! Doufám, že čte! Ještě pěťák by po nás mohli hodit, když už se tu tak spolu. Aspoň.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.