z toho domu to opadalo
omítka ohněm
já
pokousaná od jezevčíka
stihla jsem to jen tak tak
ale bez krve se to neobešlo
(zase)
silnice se leskne jako nová žiletka
mokře to řeže půlí odděluje
vodu od skla
řidiče od aut
vlasy od kůže
máš ve vitríně můj skalp
a navíc ještě
nějaký ty podprsenky vzdechy
občas napíšeš
zkontroluješ
oprášíš
v šuplíku dopisy
sbírky od lepších basnířek
vitrína se na to kouká
a fňuká
tenhle druh smutku v sobě má
nekonečně dlouhé jezevčíky
protahuju je někam do dalekých krajů
dalších básní
v té další nebudeš
psi už snad taky ne
Přihlášení
