Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » KOAD
KOAD

chtěl bych si zastřelit
aktivistu a nemám čím
jako středoevropan
nemám na to koule
ani v hlavni
ani v hlavě
a hlavně
tak nějak obecně


zašiju se na chatu
a budu koukat z podpostele
do všech světových stran
sem tam skočím pro mlíko
a jednou za čas si vyhoním čuráka
při východu slunce

taky začnu znovu číst
je přeci tolik skvělých příběhů
a jednoho dne se možná
nebo spíš určitě
jeden z nich u vrátek objeví

Muslim
Jehova
Křesťan
Žid
mladý člověk
starý člověk

můj ty bože..
je mi to u prdele!

bude to "Velká bílá smrt lopatou"
jak kdyby na něho spadl celej
Klondike!


Komentáře
13.11.2023 13:53 Stinohra
avatar Tak zastřelit nebo umlátit lopatou?
Líbí se mi jak to říkáš... takový to: sem teď nasranej a taky to řeknu... je v tom něco upřímnýho. Hodit svoji mizerii na někoho jinyho. Kroutit očima při rozhovorech s ekofeministkama... já to dělám. Přemýšlím, proč mi to tak vadí, tak jsem ráda, že jsi to řekl za me. Pád klondiku je skvelej a naprosto adekvátní závěr. Ráda tě čtu a doufám, tě někdy vydas sbírku.
17.11.2023 19:35 Indigo
avatar Říkám doma:Heleď tohle je poezie pro tebe, miláčku.
A pak jsem četla.
Dobrý to je náhodou. Akorát mi tam vadí to z podpostele. Tam by mělo být spíš z podpeřiny.
Proč ale, jsem se nedozvěděla.
Přítomen byl i můj patnáctiletý. Registrovala jsem jen jeho zardění, když jsem citovala z druhé strofy předposlední verš. Nevím ale, zda to nebylo proto, že maminka vyslovila.
Zdá se tedy, že pro celé místní mužské osazenstvo byla druhá strofa něco, co bylo stěžejní pro zaznamenání. Jenže u nás doma rozumím poezii pouze já. To je jasný.

První strofa mi připomněla jednu z mé předešlé tvorby. Začíná:

řekl jsem marii
vezmu si pušku
broka na vodítko

A nesnášim, když právě tohle někdo udělá. Míním, zatáhne svou tvorbu pod cízí právě prezentované. Připadá mi to minimálně sebestředné. Máš ale smůlu, páč to bylo první, co mě napadlo.
Ta druhá strofa mi asociovala seriál Osada. Má chata, můj hrad. Miluju Helenu a Milana.
Třetí strofa nechť je mi připomínkou mé velké knihovny, z níž jsem přečetla jen píď. Čekám, že v důchodu budu mít víc času. Zatím kupuju pořád další.
Muslim, Jehova, Křesťan....Už dávno nesleduju zprávy. Řekla bych, že právě pro ten závěr ve Tvém díle. Nechci o tom takhle uvažovat. Byť by to bylo poetické.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné Výborné 100% [1 Hlas]
Chvalitebné Chvalitebné 0% [Žádné hlasy]
Dobré Dobré 0% [Žádné hlasy]
Dostačující Dostačující 0% [Žádné hlasy]
Nedostačující Nedostačující 0% [Žádné hlasy]
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop