.



dneska se mi o tobě zdálo

dělala jsem ve věznici a tys měl továrnu hned vedle

dva bachaři tam znásilnili dvě mexičanky
já byla tlumočník nebo psycholog či co
a tys odjížděl

musela jsem to dořešit
a věděla jsem že mi nezmizíš

"nemusíte nic říkat jen proto, že vám to tvrdí. v obou případech jste v ohromném nebezpečí. věřte sama sobě. zvládnete to"

ale stmívalo se a tys byl pryč

mohl jsi jet stopem nebo vlakem

spíš vlakem

za tou ulicí byl výhled k výpadovce
ale i zkratka k nádraží

jednoho dvoumetrovýho chlapa jsem zkoumala snad šest vteřin než mi došlo
že je na tvejch sto devadesát pět moc vysokej

a pak jsi na mě zamával

měl jsi svuj podivnej turban a
kafe jen jedno - bez zaváhání jsi mi nabídl
a já ti ho úplně bezmyšlenkovitě vypila

že je moc černý a moc malý
mi došlo až při nerozpuštěnym cukru na dně

"dáme si ještě jedno. poslední. prosím..."
"jede mi vlak"

a mě to napadlo!

"kam jedeš!"

řekl jsi místo, který bylo daleko
ale ne tak daleko, abych já nemusela dál

"tak pojď, jdem!"

neúprosný ráno

byli jsme si tak blízko
že nešlo myslet na nic jinýho
než nekonečnou cestu vlakem
místo loučení

"teda...chceš abych jela..."
spíš myšlenka než otázka

nestihl jsi mi odpovědět
nestihla jsem to vyslovit

skončili jsme u možnosti nádhernýho milování ve vlaku

který by prostě muselo bejt dřív
než jsi ve skutečnosti umřel

jenom možnosti rozplývat se radostí
že si povídáme
i když už jsem tě nikdy neměla vidět

už jsem ti samou úlevou v duchu vyprávěla
jak jsem mívala orgasmy
jenom z tvejch pohledů a myšlenek na mě
už jsem si tě konturovala šťastnýho
několik set kilometrů
nově získaný budoucnosti

tak hmatatelný kafe to bylo

a nehmotnej vlak najednou

probuzená myšlenka, jestli bys vůbec chtěl

a

...




.

  od cvrcka dne 15.12.2023 15:55 · 3 Komentářů · 99x čteno ·