přítomnost má strupy včerejška a zítřka
v rohu kočka
nevíš kolikrát už se pokusila
skočit ke stropu odrazit se
zjistit že obloha je jen
další namyšlená vodní hladina
řasy a bublinky očí
stoupají nahoru praskají
věci které nechceš vidět
rituály vtíravých ryb
občas si říkáš
že už to bez nádechu nevydržíš
vydržíš déle než si myslíš
neumřeš
neboj
nějakou budoucnost máš
jen nevíš kde a jakou
definuješ staré jizvy
hledáš důvody smutku
víš proč ale neumíš to zastavit
ležíš pod stolem
lížeš si rány
díru v břiše ti zatím vyplnilo
schoulené kočičí tělo
dokážeš s tím žít
chodit do práce
pít kávu
jen občas
když trochu dýl nemůžeš usnout
slyšíš
úpěnlivé mňoukání ze svých útrob
Přihlášení
