Málokdo vloží další dílo, aniž by odpověděl na předchozí
Máš zřejmě fofr
K dílu, tyhle věci vnímám jako svlékání sebe sama, páč vymyšlené mi trochu postrádají smysl
Kdysi jsem tu odvahu měla taky
Já vím, Věrko, je to troufalost, můžu se nějak omluvit v předstihu? Fofr, no... a nebuď podrážděná... já se k tý tvojí odvaze musela propracovat. Jsem srabík. Bejt srabík není tak špatný... nikdo tě nemůže vystrašit, když se bojíš pořád. Podle mě je to dobrá báseň, teda na moje poměry :) já vím, že jsem drzá. Mám tě ráda, dyť víš...
Stinko, ne já nejsem podrážděná
Každý si vlastně muže psát to svý,co chce
Často to můžou bejt i věci vysněný,co se ho prostě nějak dotýkají
Ono i tohle tvoje má svý dobrý, jen vždycky záleží na čtenáři co přijme a co ne
Taky tě mám ráda...
No, já si jaksi neodvažuji pozuzovat pravdivost obsahu.
Ale můžu nahlédnout k opravdovosti zápisu. Věřím Ti to. Ale zpracováním na mě nepůsobí nijak zvláštně. Nijak výjmečně. Spíš asi všedně. Ale nevím, zda to dělá právě ten obsah, nebo právě zápis. Nebo obojí. Hm.
2.Nevěra je vždycky nuda.
1. Děkuju
3. Myslím, že věřit textu není všechno, je to vlastně dost málo, protože sugestivní umí být kde kdo. Na druhou stranu jsem asi pochopila, jak individuální je hodnocení poezie. Možná v tom taky hraje roli síla zvyku, pocit, že autora známe, nevím.
jak individuální je hodnocení poezie. Možná v tom taky hraje roli síla zvyku, pocit, že autora známe,
Máš na mysli, že k textu přistupuju tímto způsobem? No, já sama jako autor jsem tu a tam slýchavala: Takhle tě neznám, to nejsi ty anebo naopak jo, poznávám tě, to je typické... A ano, na druhou stranu existují určité znaky, skrze které autora tu a tam poznáváme.
Osobně to tak, ale nevnímám. Nepřistupuji primárně k textu, že nějak píšeš a tak to očekávám. To nejspíš ne. A autora hledám vždy až pod textem.
Když ale píši koment, proto, že už jsem Tě potkala, může svádět k širšímu pojetí osoby jako autora. Na druhou stranu, mám často po přečtení svého komentu sama pocit, že umím být příkrá (zvláště když nejsem s textem příliš spokojena). Což mě někdy může mrzet, zvlášť když pociťuji k osobě autora určité sympatie. Avšak snažím se mít na paměti původ tady toho všeho, vznik Poetikonu. A taky, že věřím, že většina Vás tady jste jaksi v tomto kontextu vyzrálejší, než kde jinde.
A ne, nevěra právě nejni vždycky nuda. Jenom je blbá v širších souvislostech. A navzdory tomu, že nejni správná, děje se.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
