jela do Paříže
a taky asi naposledy
aby to nevyznělo
že tam lítám každý týden
dostali jsme to se synem k narozkám
je to už šestnáct let
a já těch pár dní
vidím jak dnes
metro, ve kterém jsme se
nemohli vyznat
miniaturní pokoje na hotelu
ale velkolepé památky
u hrobky Napoleona
syn v autobuse spal
jakož i u Vítězného oblouku
jakož i u jiných zajímavostí
na Eifelovce nespal
ale v té frontě by to klidně stihl
na Montmartre se začala odvíjet
jedna cesta mého osudu
věděla jsem, že musím malovat, že chci
a taky jsem tam koupila dva obrazy
a pak přišla před zavírací dobou
honba po Louvru
hledali jsme Monu Lisu
viděla jsem naživo nejslavnější obraz
který se krčil osamocený
za sklem jedné místnosti
a před ním houf Japonců s foťáky
a já si v té chvíli říkala
mám splněno
.
od Vorona
dne 01.07.2024 02:41 ·
2 Komentářů ·
41x čteno ·
a nebyla jsi zklamaná? já jen... nejslavnější obraz se někde krčí... viděla jsem film - Adaptace a tam za hrozně pásli po nějaký tajemný orchideji... brodili se kvůli ní africkejma močálama. nakonec byla docela malá, taková nic moc, skoro ji přehlídli. a ta hlevní postava na ní kouká po tom nevimjakdlouhym úsilí a řiká: hm, je to kytka... že mám někdy pocit, že když člověk musí moc obětovat, že to za to nakonec nestojí... báseň se mi líbí... taková prozaická
Stinko, no nepíšu to zrovna moc nadšeně a možná to fakt působí, že jsem byla zklamaná, ale já si ve skutečnosti z toho trochu dělám legraci, i když to možná tak nevyznělo. Zklamaná jsem nebyla, páč jsem ani neměla nějaké velké očekávání. Fakt je ten, že mne asi víc než Mona Lísá nadchnul Montmartre, možná i pro to, zr ten obraz má za sebou ohromnou slávu a ve skutečnosti ten dojem až tak nedělá. A ten Montmartre byl takovej zivej, opravdovej a s atmosférou, ten prostě na mě dojem udělal. Jinak děkuju.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
