Nemilujeme ani tak z lásky jako spíše z přebytku citu, který nemáme možnost jinak uplatnit. (Hans Christian Andersen)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Sedím si tak v klidu na hvězdě

Sedím si tak v klidu na hvězdě

a to nejsem ani v el ej
sedím na prachobyčejném balkóně
v Michli

sem kdysi spadla ta hvězda
pro mne
z nebe pekla ráje

od té doby je to moje
místo na zemi

a vím, že psát o štěstí
je trochu klišé

ale co už jsem tady přehodila ok
hladce a obrace
s černou kočkou na klíně

co přečetla knížek o malířích
co namalovala obrazů
a hlavně
co vykouřila cigaret

a vlastně
jsou to všechno obyčejné věci
na obyčejném balkóně

a já si tady sedím na hvězdě
a jsem
prostě jsem

Komentáře

03.10.2024 19:29

Jaroslav Vraj

Kdybych Tě neznal, záviděl bych Ti.
Ale protože Tě znám, závidím dvakrát tolik.
Tvůj pohled na svět kolem Tebe. Nejen.

04.10.2024 15:50

Vorona

Jarku, asi každý máme to něco, co by někdo mohl závidět, ale asi jde i o to
Si to uvědomit, že to vlastně máme :)
A děkuju moc

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES