Zvykej si konat i to, nač si netroufáš! Vždyť i levice, k ostatním výkonům nedostatkem zvyku neobratná, otěží vládne rázněji než pravice. Přivykla tomu. (Marcus Aurelius)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » V květináči

V květináči

pevná půda mě objímá
hlína voní bezpečím a tíhou
kořeny se proplétají snem o svobodě
a stěny kolem šeptají ticho

slunce mě hladí svými prsty
ale jen tak daleko jak dovolí stín
všechno je tady krásné a klidné
jen v srdci kvetou touhy po neznámu

snad bych mohl růst výš a dál
prolomit kruh co mě chrání a dusí
nebo zůstat tady mezi hranicemi
kde každý den chutná stejně

je to domov i klec zároveň
je to jistota co svírá
a ve mně rostou listy
co nikdy nedosáhnou obzoru

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES