Láska je strašák do zelí, oděný do hávu rozkoše. (Charles Aznavour)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Aktuální soutěž » Na smrt Manon Lescaut

Na smrt Manon Lescaut

Poušť, kamení a písek,
žár slunce v temeni
horečkou spaluje tvůj život zmařený.
Už ani láska,
už ani vzlyk
nevrátí odpověď
na prosbu, na výkřik

...vždyť přece ještě ne…

Ale už vzpomínka
na život, na lásku,
začíná obcházet
vyhřezlá
z kamene.

Má půvab dítěte
mazlí se s hračkami,

které jsme mívali -

bytosti zmařené

Komentáře

05.04.2025 08:00

Vorona

Tada to opakování kamene a slunce z předchozí básně, no někdy se to stane, že se člověk ve slovech opakuje...
Jinak dobrá vec

08.04.2025 17:01

Vladimir Kovacic

Díky za koment a upozornění - toho jsem si vůbec nevšiml. Je to psané s odstupem od sebe, tak asi proto.
Děkuju za návštěvu a přečtení!

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES