Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Aktuální soutěž » Krk
Krk
ráno vstaneš
tolik se snažíš nemluvit
o kopcích
žilnatých cestách
stromech
o tom že tě škrtí
vlastní kořeny
povolíš kravatu
nasedáš jedeš

v práci to přehodíš
do trika s logem
zapínáš počítače
stroje
světlomety plamenomety
mažeš ničíš
excelovými tabulkami
a přitom po večerech
skoro zadarmo hraješ
na trubku v jazzové kapele
chodíš po kopcích
oplakáváš každou octomilku
na to nemysli

je jen tady a teď
chrlíš motivační citáty
vzápětí se jim směješ
není nic co bys nezvládl
co by nezvládl
lexaurin
neurol
chlast

večer to vyleješ
vypustíš rybník
do cest na sídlišti
vyplavíš školky
starosti
usneš na zastávce
jako dokonale opečovávané
miminko

voda na střižáku zatím rudne
ráno se probudíš
snažíš se nemyslet
na žilnaté cesty
vyvalené tepny
kostry ryb
nasedáš do auta
povolíš kravatu
Komentáře
02.06.2025 11:45 Jaroslav Vraj
avatar Až afektovaně položenej, vyřvanej, přitom jemně vymodelovanej text.
Kompromisy opakováním některých „frakcí“ snad jimi ani nejsou.
Dílko na vícero čtení, a s nimi i na vícero úchopů, cest kolem něj s žíznivým poohlížením se.
V každým z nich je mi však dobře.
02.06.2025 12:53 Stinohra
avatar To je zajímavý. Jak kazdej vnímá jinak.
02.06.2025 18:29 Jaroslav Vraj
avatar Že je zajímavý, jak každej vnímá jinak??
Nene, jen žertuješ...:)
03.06.2025 15:41 Vladimir Kovacic
foto Chtěl jsem tady napsat, jak to vnímám já, ale najednou mi schází slovy, kterými bych to popsal. Afekt - možná ano, vyřvanej - to asi ne. Dívám se do světa, který už neznám, přestože jsem ho žil... Za mne výborná báseň, po stránce myšlenek, rytmus bych možná upravil, ale to je Tvoje věc Stínohro.
03.06.2025 20:27 Stinohra
avatar No, spíš by mě, Jardo ten afekt vůbec nenapadl, že by to tak někdo mohl vnímat,.ne že by mi nějak vadilo, že to tak působí. Celej ten text je vlastně smerovanej na jednoho člověka. Kolegu z bývalé práce. Teď vede celou fabriku. Mladý, úspěšný a chytrý muž. Jen je to prostě takový, že to musí vědět, že je někde kde být nemá... ze mu tam není dobre. V kapele na trubku hraje, ne zadarmo, jsou docela známý. Pokud tedy bereme, že známý znamená, že maj Anděla. Nedávno jsem s ním mluvila. Ta křeč... úplně mě to vyděsilo. Takže se to možná promítnout i do toho textu. Protože ten pocit znám taky.
Jestli sedí rytmus nevím... obecně s ním mám problém. A to jsem léta chodila na aerobic. Nepomohlo to, Vladimíre.
07.06.2025 14:05 Jaroslav Vraj
avatar Afekt ve smyslu naléhavosti, až překotnýho, sekanýho vyřčení.
Slova (verše) se mi tím způsobem porovnala možná i proto,
že znám Tvůj způsob čtení, kam sem si okamžitě tohle vtisknul.
Hmmm..., mám zcela regulérní déjà vu, he.

Jinak díky za zveřejnění, rozepsání se k tématu, podkladu věci.
No to sou teda věci! :)
07.06.2025 19:50 Stinohra
avatar Jo takhle... kazdej po obsahu vnímá slova trochu jinak. Pořád mě to překvapuje, věci který mě nechavaj chladnou, někoho dokazou hrozně naštvat a naopak. Clovek se občas dost diví... takhle jsem to přece vůbec...
Ještě k tomu typkovi... já ho vlastně nikdy neměla nějak moc ráda. On to není zlej kluk. Spíš prostě nevím, jak se k němu chovat. Taky si někdy říkám, co si ostatní myslí o lidech z korporatu, zjistila jsem, že to bývají zcestny představy a že na docela vysokych pozicích jsou lidi, který se venujou uměleckým činnostem. Tyhle lidi ale v takovým prostředí musejí zákonitě trpět (zaroven je to dobře živi), co to dělá s psychikou, je věc jiná.
07.06.2025 20:58 Jaroslav Vraj
avatar Taky znám osobně tři lidi, kteří hudlaj. Ale nedělaj nic jinýho, takže je to živí. S Vojtkem sem byl na vojně, a nedávno mě i poznal, tykám si s Petrou Janů a Helenou Vondráčkovou. Kromě Vojtka byl při setkání dycky hudlan.
Ale ty holky už si to asi moc nepamatujou...
Vím, že mluvíš o něčem jiným, sem se chtěl jen pochlubit, víš?:)

Je zvláštní, setkávat se s někým, koho vidíš normálně v práci a přitom víš, že žije vlastně třeba i víc pro něco jinýho. Vím o lidech, kteří si chodí do práce odpočinout, psychicky odpočinout. A pak jsou ti cyklisté, běžci, kteří si denně musí tu hlavu z práce nějak vypláchnout. Ale zase jenom někteří - nepůjdou si jistě zaběhat po práci skladník, nebo zedník, kteří se celý den nezastaví.

Tušíš, co je jeho prioritou? Nemyslím prachy, rodina a takový ty kecy kolem.
Ty vole, já bych se klidně zeptal...
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop