Znavený ďábel s orvanými křídly
zděšen se brodí řekou mrtvých těl,
unaven dřinou, znaven zlými činy
ví, že mu spánek znovu uletěl.
Rej v lidských hlavách, rámus, kolotoče,
vztek střídá vinu, zuřivost a strach
a jazyk líže všechnu světa špínu.
Ach, kdo je oběť a kdo je vlastně vrah.
Rozrytá země,
koho budeš hostit -
nemá kdo orat,
není, kdo by sil.
Stmívá se a je teprv ráno.
Stmívá se – věk se utopil.
Stesk bloudí zemí, tma je jeho pláštěm,
ticho jak v hrobě, relaxuje zášť.
Tuhletu chvíli budem nosit v sobě
Tkáme si sukno – sukno na rubáš.
od Vladimir Kovacic
dne 03.06.2025 15:28 ·
0 Komentářů ·
5x čteno ·
Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení