Stárnem všichni. Ale u každého se to projevuje jinak a v jiném bodě na cestě životem. Na tom není nic špatného, ale nevím, jestli je to dobré... Prostě to tak je. Já tomu neříkám moudrost, spíš se to podobá jakési setrvačnosti.
Midi...možná to na tebe působí, jako, že mne to tíží, ale ve skutečnosti tomu tak není...
A myslím si, že setrvačnost je něco, na čem člověk jede, ale bez nějakého toho náboje...a k určité moudrosti člověk někdy dospěje a nebo taky ne...
Děkuju za zastavení a slovo
Stojí na pomezí úvahy a poezie. Zápis silný v obsahu, méně v tvaru. Mluví o vině, ztrátě odvahy, pomíjivosti vlastní rozhodnosti — a činí tak civilně, skoro deníkově. Což je tvou zvyklostí.
Motivy jsou nosné: vrácená slova, zapomenuté vzpomínky, zrada dřívějšího přesvědčení. Jenže jazyk je příliš přímočarý — čtenářovi nenabízí prostor k objevování, jen konstatuje.
Je v tom lidská pravda. Ale pokud má jít o báseň, ne jen zápis, potřebuje víc práce s jazykem. Pokud budeš chtít. To je bezesporu.
Inko, ano nechci...moje věci jsou založené na jednoduchosti, kterou něco zprostředkovává a jen výjimečně se v posledních letech ubiram cestou obrazovosti. Jo někdy mám na to náladu a možná taky, když jsem trochu postouchnuta :)
Děkuju za zastavení a slovo k tomu.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
