Líbí se mi ten závěr, protože z toho nečpí jen uražený ego, ale i nějaká sebeoronie, prostě moment, kdy si člověk udělá sradu i z pocitu zklamání. Samozřejmě, že nejdeš nikomu rozbít držku, ale napsat o tom můžeš. Muzes si to predstavovat a muze ti to připadat vtipný. Podle mě ta druhá strana ví, co je zraňující a co ne... a nejhorší je zapírání... je to (jak řekl Schlink) nepostižitelná varianta zrady.
Stinko, asi máš tady pravdu. Mne ta tvoje věc inspirovala tak trochu k tomu, aby si některé v uvozovkách. Trpící ženy,, které si připadají uslapnute mohutnou nohou nějakého macho, uvědomily to, že mu to taky múzou nandat aspoň v představách, aby se jim ulevilo...
Dekuju
Šimek a Grossman sedí ve Vinárně U pavouka, Šimek se chopí textu a začne s tím svým typickým nadhledem, zatímco Grossmann mu přizvukuje, občas si usrkne vína a zaraženě pokyvuje hlavou:
Šimek (vážně, s listem v ruce):
Milý příteli, dnes vám přečtu báseň, která by mohla mít podtitul „když už ani ten solar není svatej“. A že býval!
Autorka – žena s odvahou větší než rozhlasová kontrolorka na Stalinově projevu – nám předkládá:
výčitkou a uraženým já
tam někde v sobě
To je začátek, přátelé, jak se patří. Věta, kterou by vám bez mrknutí oka řekla každá druhá prodavačka, když jí řeknete, že to pečivo je tvrdý. Uražený já – základ každého dobrého partnerského dusna.
slovy, co by bodla
do bolavého místa
Grossmann (zasněně):
To znám… Řekne ti třeba: „jako tvůj otec...“ A už se bodá.
Šimek (pokračuje):
Ano, příteli, tohle není poezie – to je lékařská zpráva z domácnosti.
A dál? Dramatický oblouk se utahuje:
za pohledy nenávisti
za pohrdání
Tohle už je skoro jako protokol z rozvodu, ale veršovaný.
Jako by Kafka psal do dámského časopisu. A pak přijde zlom:
že jsi jen ženská
co ho má v moci
Grossmann:
To je jako když pes říká, že ho vodítko omezuje.
Šimek:
Přesně! On si myslí, že on ji řídí – a přitom mu dávno kouká z kapsy.
Ale pojďme dál:
za tu expanzi
po probdělé noci
Tady bych rád požádal o technické objasnění.
Jde o expanzi argumentů, nebo o roztaženou deku?
Každopádně – je to obraz, jaký by slušel i Vesmírné agentuře.
jednou mu to natřeš
jako chlap
Grossmann:
Tohle je pro mě nejhorší verš.
Už vidím, jak sedím doma, držím si solar a říkám:
„Já ti to přece říkal, že ty tvoje básničky jednou někoho zničí!“
Šimek (závěrem):
A úplné finále?
pěstí na solar
a ještě se tomu zasměješ…
Dámy a pánové, tohle je ženský manifest se smyslem pro rytmus a s pěstí v záloze.
Tahle báseň je jako život – trochu bolí, ale hlavně: má pointu.
Děkujeme autorce. A pánům doporučujeme:
číst večer – ideálně po dohodě a s helmou.
A pak pánové, kteří inspirováni Voroninou básní, píší vlastní:
Ona ho má v moci (ale on má klíče od sklepa)
(podle skutečných událostí, které se staly mezi koupelnou a kuchyní)
Včera jsi mlčela
tak hlasitě,
že soused volal policii,
jestli prý už to nebalíme.
Já zarytě hleděl do hrnku
a v duchu počítal svoje chyby.
Došel jsem k číslu čtyři.
Ale tys řekla, že jich bylo dvanáct
jen minulý týden.
Pak jsi pronesla verš
o tom, že
"muži by měli mít slzy povinně ve výbavě,
hned vedle šroubováku."
Neodpověděl jsem.
Neměl jsem kalibr.
A tak jsi vstala,
ruce v bok,
a já věděl, že se blížíš
jak sonet s výhružnou metrikou.
„Jsi jen chlap,“ řekla jsi,
„ale já tě jednou natřu!“
(Já doufal, že olejem –
ale byl to sarkasmus v gelu.)
Přestávka. Ticho. Kompot.
A pak:
„Pěstí na solar…
a pak se tomu zasměju.“
Zasmála ses.
Já ne.
Epilog:
Od té doby ti říkám Poezie.
A na noc si radši beru chránič na břicho
a čtu Nerudu.
Ten byl taky ženatý.
Je možné ještě přepsat do scénky. Ale řekla bych, že už právě nyní poněkud spamuji. Ovšem pouze pro úsměv.
Týjo tak tohle fantasticky pobavilo. To má fakt úroveň, tohleto hemžení písmenek před mýma očima, to stojí za trochu námahy doluštit až do konce. Ach jo. Je mi moc líto. Že takhle neumím. Jsem moc rád alespoň takhle ve vaší společnosti. Díky, dneska nejpříjemnější počtení!
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
