Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » Za svrchovaným přítmím
Za svrchovaným přítmím
Za svrchovaným přítmím

Šeptají pukliny

Zdí a bůhvíještěčeho

Jenom rty jsou vyhozeny z kola

Ven

Aby sípaly křeč žeber

Co s tím …

Pavouček na vláknu komíhá se

Sem a tam

Sem a tam

Tam a sem

Tam.
Komentáře
20.07.2025 12:16 Vorona
avatar K pavoukovi na vláknu, pro mne dobrý, pak mám pocit, že jsi neměl o čem psát
Závěr je pro ně nic neříkající
20.07.2025 15:02 Indigo
avatar Nejspíš skica utrpení, zbavená těla, ale ne bolesti. Jazyk poněkud rozvrácený, jako by sám nesl znaky lámání, které tematizuje. Přítmí není nálada, ale vláda beze slov... kde šeptají zdi a bůhvíco ještě...

Rty jako nástroj artikulace, výpovědi či vyjádření jsou vyhozeny z kola ven, čímž se mi provejuve jakýsi motiv mučednického trestu (lámání v kole) posouvá z historie do metafyziky... slovo je zrazeno, jeho sípání už není výpověď, je symptomem asi.

Pavouk přichází jako nemluvný svědek času. Vlákno může být znakem jemnosti nebo pastí, ale funguje jako kyvadlo zapomenuté historie, která se pohybuje stále mezi dvěma body: sem a tam, tam a sem, bez konečného úniku a nejspíš odevzdaně, bez rozhodnutí.

Opakování (ne rytmus, ale pohyb) je zde hlavní figurou: něco se kýve, ale nedospívá, něco přežívá, ale neprosazuje se. Pavouk není symbolem smrti, ale trvání...komíhavého, tichého, pozapomenutého.

Přítmí zde není kontrastem ke světlu, ale suverénní doménou samou o sobě. Neznamená ztrátu, ale setrvání v tom, co nikdy nebylo zcela osvětleno...ve štěrbinách, puklinách, závěsech řeči.

Zasloužilo by si však možná celé být pevněji ukotveno, aby čtenář nenabýval dojmu, že jde jen o stín...
29.07.2025 18:59 Stinohra
avatar Souhlas k vorče.
K pavoučkovi je to skvělý, ale je škoda ho nechat jen houpat.
01.08.2025 13:23 lawenderr
avatar Mně to přijde maličko, hodně, kostrbaté - jako bych to psala já :) Myslím, že rozumím, pocit z textu jde a prostupuje ... tam! :) rozumím, jsem jak ten pavouk. Na druhé čtení lepší ... šiš, to je jak když to čtu po sobě :D Líbí se mi to (možná trapný dovětek, v tom kontextu komentáře)
02.08.2025 18:26 Jaroslav Vraj
avatar Pojmutí verzálkami v každé strofě spolu s absencí interpunkce musí mít nějaký důvod.
Když už tuto kombinaci autor použije. Zde ho nevidím.

„Aby sípaly křeč žeber“ je dobrý obraz či obrat, jenž je tu však svou „hmotností“ zcela osamocen,
aby pak zcela zanikl v závěru,
který se rozsypal do jakési neschopnosti autora sáhnout naplno k prvotnímu směru.
Takový odfláknutí, lenost cizelovat, když už nevím, kudy kam.

Škoda.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop