Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » možno ani nezbadajú
možno ani nezbadajú


.

rozbolela som sa
od hlavy
ako keď nebo praská
napadlo mi
roztrieštim sa a umriem
uložia ma vzadu
za hrobmi detí
kde sa teraz pochováva
budem len tak civieť do vetra
pretože tam nieto stromov
skuvíňavo privolávať brieždenie

a moje bociany
keď sa vrátia do hniezdišťa
rozkolotané voľnosťou
v záklonoch
vysmejú moje strnutie
neschopné nadýchnuť sa pod ťarchou

a moji drahí
objavia tajnosti šuplíkov i básne
medzi knihami
poznámky k poznámkam v Biblii pod čiarou
neporiadok na pôjde
kde minulosť a detstvo detí drieme v škatuliach
alebo len tak pod nohami
vlastne všetko čo som odkladala
na zrelosť

a moja bútľavka
dôverne uhnietená
slovami čo nechcú hrdlom prejsť
nezrodené
pod prstami zatají
uzmierením

.

Komentáře
19.06.2012 20:52 Jaroslav Vraj
avatar Dneska ses mi vyloženě trefila do rozpoložení.
Po prvním odeznění věci, tak jak jsem dokázal pojmout, přišlo na řadu zkoumání několika pro mne neznámých slov.
To ale nic nezměnilo na tom, že původní smutně a jaksi osvobozující pocit z básně zůstal.
A myslím že zůstane ještě nějaký čas.
Palec a poděkování...
20.06.2012 10:35 Indigo
avatar Tady na mě zapůsobila vcelku různorodá směsice dojmů.
Tak první bylo, že sama sebe vykrádáš. Vzbudilo dojem, že už jsem určité výrazy v jiné Tvé tvorbě četla.
Další bylo, že dokážeš svým slovem vzbudit příjemně vyrovnaně patetickou iluzi o tom co v člověku, jakési vzdušné fluidum, co pod Tvým dotekem lehce melancholicky objevuje formu, i když hovoříš v jakýchsi asonancích smíření a vyrovnání se. Řekla bych, že tady jsi své básnické instinkty dokázala vyrovnat velmi dobře obsahově, ale co se týče úpravy technické, jde tak nějak o krok pozadu. Nejvíc to vnímám v druhé polovině textu. Jako bych měla dojem, že někde košatíš příliš, i když jako Tvůj čtenář nemám přesnou představu o dokonalém detailu, nebot si jaksi netroufám navrhovat změnu právě pro to co přinášíš.
20.06.2012 20:48 Vorona
avatar ano, taky už delší čas pozoruju, že některá slova se ti často opakují...možná je to problém okolo kterého se člověk motá, taky to sama někdy pociťuju...
a jinak, úvodní sloka skvělá:)
21.06.2012 08:27 rezka
avatar přijde mi to jako rekapitulace, sedím v houpacím křesle na kolenou pléd pohupuji se fajfku pokuřuji a rekapituluji..
26.06.2012 12:26 Marta
avatar oslobodzujúci pocit..to si trafil, Jarek
potešilo
26.06.2012 12:41 Marta
avatar pomohlo by mi, dievčatá, keby ste boli konkrétnejšie
nemyslím, že sa vykrádam..niektoré obrazy, či možno len slová som už samozrejme použila, no myslím, že v inom význame
no môžem sa mýliť, bo mi chýba správny odstup

je pravda..opakujú sa mi bociany..no sú pre mňa akýmsi symbolom voľnosti..vzletu..vernosti

brieždenie som nedávno použila..v pravom zmysle, ako svitanie
dnes symbolizuje to slovko vzkriesenie

alebo možno máte na mysli slovko Biblia..nuž tu si neviem rady..niekedy používam Kniha, no máte pravdu..výraz i obraz Biblia som už použila..asi nejedenkrát

v závere je slovko "bútľavka"..už som hovorila o vŕbe, o bútľavení, o vrbočke..nie som si vedomá, že som aj bútľavku použila/musím asi počítať si u seba :)/

tie atribúty: voľnosť, láska, dôvera, zmierenie
som tu chcela dať

raz sa k tomu vrátim a hádam doladím
vďaka
26.06.2012 13:28 Indigo
avatar Pokud jde o mně, pak určité výrazy které zmiňuji nemusí nutně souviset jen s použitými slovy, ale i se sdělením, myšlenkou. V podstatě podporuje mou teorii, že autor píše (ať píše co píše) stále tutéž báseň do konce svého života.
Jinak vezmi v potaz mé vlastní omezení.:)
26.06.2012 13:32 Marta
avatar áno,
autor píše (ať píše co píše) stále tutéž báseň do konce svého života


som to chcela poznamenať
ak niekto číta moje texty..myslím častejšie, nielen jeden/rozumie čo a prečo hovorím ako hovorím
:)
seba sa nezbavím
14.07.2012 10:03 Marta
avatar maaty, to zimomravenie je na mieste
aj mne sa to stáva pri dotyku s vedomím, že všetci
sme si vlastne takí blízki
14.07.2012 15:32 jardaJJ
avatar a potom ti, co zbyli
ve světě kam já už nesmím
odloží poslední lístek s několika verši

dvířka šuplíku zaskřípou svou labutí
aby se už nikdo nedozvěděl

co všechno jsem nestihla
15.07.2012 11:17 Marta
avatar ..nestihla?
nestihla zaďakovať
nehodná
no smela okúsiť že všetko
všetko môže chutiť inak
veršík i bezveršie

a áno
aj mlčanie
to občas býva podstatné
03.08.2012 11:43 Marta
avatar dozrejem a..urobím si poriadok
na stole
raz
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop