co prodám trhovcům stojícím na náměstí
co tohle ráno nahlas vykřičím
abych se směla
otčenáš pomodlit na třech cigaretách
a zrnka růžence
zasázet u jabloní
než sama sebe nepoznám
v písních všech dalších večerů
dopiju tvoje promodralé noci
oblohy nebudu se ptát
co zítra prodám všem těm na náměstí
odkud je inkoust kterým kreslím
zda z mých či cizích stéká žil
jak dlouho
budou vrány klovat orlům oči
kolikrát ještě se to nedozvím
od Luisa
dne 25.06.2012 12:05 ·
16 Komentářů ·
647x čteno ·
Hm, takže se to pozná, tohle je parafráze na Shakespeara... na druhou stranu myslím, že použitá zaslouženě, není jen tak vyštrachat skoro potmě v divadle tužku a v první řadě si to zapsat. Přesnou citaci už najít nemůžu :) Další parafráze tam už nejsou.
Prstů mám hodně, ale ukázat, , kolikrát jsem to četl ... nejde.
Plesklo mi hlavě "expresionismus", jenže bez pár písmenek. Ruší mi to element se žílou a inkoustem. Tragická tragédie.
Zamlouvá se mi uzemněný motiv v první sloce (strom = země, cigareta = popel, modlitba = člověk) v kontrastu s poslední (vrána orel = těžká lehkost, inkoust ze žil = lehký konec).
Asociativní navedení na černou krev (inkoust) je povedený, ale nějak se mi přenáší i na toho orla, asi moc černé pohromadě (inkoust, vrána, prázdný oční důlek = černo).
Střed básně mi přijde jako memoriam vzpomínky, zapsat, abych nezapomněla na příště (nesedí mi tam).
Zajímavé. Vnímáš tu báseň jinak než já a jsem ráda za zprostředkování. Snad tedy přecejen mohu čtenáři předat obraz bez použití vlastní čtenářské čočky.
Jak to vidím přes tuhle čočku já?
Ta žíla a inkoust... to bych skutečně vnímala jako expresi založenou na těžkých tmavých barvách. Ten "trh" tu barevnost aspoň pro mě jednoznačně uvozuje, trhy jsou barevné. Inkoust z žil může působit jako přetažená tragédie a asi tak i působit má. Bude-li se tato báseň odehrávat třeba na Sicílii... inkoust z žil bude na místě.
Nerada kazím asociace, ponech si tedy raději ty své, ale můj inkoust je tmavěmodrý. Příliš mnoho černé by bylo až kdybych vytáhla tuš. Ten střed - opět se Ti nepozdává, jako inkoust z žil, a opět jde o motiv siciliánský. O životnost Italek a jejich ukřičených písní do noci.
Tvoje asociace mě rozhodně obohatily. Díky za takovéhle čtení.
Zrnka (z) růžence zasázet pod jabloní. Úklona slečno básnířko a ještě jedna hluboká.
Poslední verš v závěrečné mi hraje trochu falešně, ne však sdělením.
A jinak za palec a ještě úklonu.:)
Marti... nesměju, jen usmívám, Eva a had byli na místě, byl to i (doslova) prapůvodní záměr.
In... děkuju, překvapilas mě :) Se závěrečnou byly trochu problémy, vím.
Neštěstí... siciliánskej motiv je můj vlastní výmysl. Ve své mysli mám mezery též.
Rezi, potěšilas mě, že se vracíš.. :)
Oldo... napsals že
hovno
nezaprodám srdce
jen aby rozum nekrvácel
...a že mi trvalo, než jsem to našla. Kromě toho, že mám chuť říct, že vím ze spolehlivých zdrojů že srdce/nitro nemám bych dodala, že psát ze srdce považuju za takovou nevýhodu v souboji se čtenářem, že ji asi nepřipustím. Z duše, to ano. Ze srdce ne. Nemám žádný dostatečný argument "pro". Třeba na nějakej přijdeš. (Poe třeba tvrdí, že kdyby někdo chtěl převrátit revolucí celý svět, stačí, aby vydal malou knížku: Mé srdce, tak jak je. "Ale ta knížka by musela být věrná svému názvu." Třeba tenhle argument prostě neberu.)
Rozumím, ale podle mě to tak nefunguje.
Probůh, nevím jak říct jednou větou proč.
...
Podle mě platí logika světlo ze světla, tedy i pravda z pravdy atd. To je všechno.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
