formu som vytvoril zo sonetu už v básnickej zbierke samotka
pavol garan nazval tento sonet košickým
teraz keď ich píšem
len zapisujem verš za veršom
vopred netuším o čom to bude
ale zakaždým zo mňa vylezie len to
čo naliehavo cítim
:)
Dost mi v textu mění osobitý výrazový oblouk poslední verš ve druhé strofě. Po něm má vůbec neodbytný vjem, že druhá spíš nepříjemně stagnuje. Zanáší mi do chvíle chudou mezeru. Stejně tak verš závěrečný. Ale tam to má nejspíš na svědomí ta spojka přes kterou se nemohu dostat.
Když pravidelně budu požívat čistého, zředěný poznám a neuspokojí.
Jinak máš bezesporu peprspektivní klíč k poetické skladebnosti, nelze ji přehlédnout a nelze nepoklonit se.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
