Ta,
co se nedívá před sebe,
jen na dlažební kostky,
se pro dnešní večer
neoblékla příliš rozumně.
V úzkých ramínkách
nad ránem klepe kosou,
v chladu tříská podpatky o příď úsvitu
v hlavě zmatek.
Chtěla se zahřát brunetem,
ale odešel s blondýnou,
co se opírala o bar
a koketně ševelila
do rytmu tančících dvojic. Brunet asi nerad brunety.
Zahřála se fernetem.
Čtvrtek večer.
Přes ramena hodila hedvábný šátek.
Už jen kousek,
kousek
k hlavním dveřím.
Vyjede do čtvrtého patra,
dveře u výtahu.
od Stinohra
dne 28.08.2012 22:20 ·
22 Komentářů ·
728x čteno ·
Ohó.
Ať se na to dívám jak chci, to "ta" je na řádku osamocené zbytečně.
...
Jestli tomu dobře rozumím, tak ve čtvrtým patře je asi ňákej piknik.
Ne, ale vážně. "ohó" je projev údivu a pochvaly. Svérázná poezie a velmi dobrá.
Vzbudila jsi ve mně dojem, že se slovem i sdělením víš co a jak. Takže rovnou k závěru. Je tak neuvěřitelně ''blbej'' (bez logičnosti, přesto účelově funkční), že mě zajímá. O to víc Tvé další práce.
taky jsem se pozastavila nad tím závěrem, ale pak jsem si ho spojila s názvem a tak trochu jsem z toho vyšla ven...no možná blbost, ale tak mi to napadlo...jinak dobrý počin...:)
Josefe, obávám se, že nevnímáš ty nuance. Zde bych Ti za pravdu možná dala http://poetikon.c...cle_id=516, ovšem výše uvedený text se volnému verši nijak nevymyká.
Odložme tedy to, co pro jednoho poezie je a co pro druhého není. Volný verš je rozhodně styl poezie, který je založen na kadencích, které jsou nepravidelné, než, že by využívaly zavedeného pravidelného poetického metra. Volný verš inklinuje k využití delších linek ve výstavbě(proto možná slyšíš ty věty), může a nemusí využívat rýmu.
Jednoduše pozoruješ rytmus a skládáš ho do hudebního výrazu, přitom nehraje roli, zda-li se jedná o text s lyrickými prvky, nebo epickými, nebo jiné kombinace. V každém případě pokud má prvky dějové může svádět čtenáře v úsudek, že jde o poezii v próze. Ale není tomu tak.
Tohle není poezie v próze, pokud něco zmůže můj názor, protože se bojím, že se tu dostáváme na neplodnou půdu pří.
Podle mě rozdíl mezi poezií a prózou je prostej. Próza má řádky až do konce stránky, poezie ne. Tohle není z mojí hlavy, asi jsem to někde četla. Pokud chceme udělat z poezie prózu, musíme k ní něco přidat (to ty konce řádků) - a tím ji nějak interpretovat. Pak se omezíme na jednu interpretaci. Pokud je už daná báseň něčím, k čemu konce řádků netřeba přidávat, není poezií ale prózou a interpretaci má jednoznačnou, nebo přinejmenším jasnější. Tak to vidím já. A zde třeba přidávat.
Luiso, samozřejmě, že to báseň v próze není. Snažím se jen uvažovat s Josefem, když jsme na to narazili.
Další věcí je to, že protože jsme web amatérský, učíme se, neb mnoho z teorie jsme doposud nepotkali, včetně správně zvolených forem podle řekněme správného mustru.Tudíž je docela možné, že by jeden mohl například napsat báseň v próze, jen by ji nafrázoval v jiné, nebo nepatřičné formě. Takže spíš o tom ta rozprava.
Ale dle mého, ačkoliv zmíněné, jako báseň v próze výše napsaný text nevidím.
Ukázku přepíšu, ale chce to asi číst celé, no, protože já jsem schopna vybrat to nejhorší co se v knize vyskytuje.
Když Apollon Apollonovič uložil brejle, poznamenal ve svém seznamu malým, perličkovitým rukopisem:brejle, police B a sv, to je severovýchod, kopii seznamu pak dostal komorník.
----------
V lakovaném domě životní bouřky míjely bez hluku; přesto životní bouřky míjely zhoubně.
Hrabě, hrábě.
Na stole se vztyčila dlouhonohá bronzová figurka; stinidlo lampy nesvítilo fialověrůžovým, jemně namalovaným tónem: tajemství této barvy naše století ztratilo; sklo časem ztemnělo; i jemná barva.
Zlatá trumeau hltala se všech stran slon zelenavými povrchy zrcadel; věnčil je křidélkem zlatolící amorek; perleťový stolek pobleskoval.
Věru zajímavá debata se tu rozjela a jsem za ní ráda. Asi nerozseknu, zda je to próza v poezii nebo vázanej verš a je-li to vůbec poezie, já se tímhle při psaní příliš nezaobírám. Ta věc je psaná, tak že odpovídá mým výrazovým prostředkům, jako autor se nechci a nemohu tlačit do určité formy, nebylo by to mé a byl by to kalkul. Je li to chyba, pak se omlouvám, zařazení je obvykle to poslední, co řeším :)) děkuji však za kritiku, je mi přínosem.
budeš sa chytať za hlavu, no aj tak
verš: nad ránem klepe kosou
je pre mňa nosným veršom..pritiahol
obraz smrti a nepustil
z tej línie..držal až po dvere výťahu..no, veru
možno by som niektoré spojky či predložky vypustila /a, ale, v, v, v../
text ma zaujal..fajn čítanie, napriek pochmúrnosti
čo privolal..ale to je moja vina
no vidíš, fajn, i když samože se spoustou výhrad např. prohození druhý strofy s poslední, co se mi zdá jako lepší finále a taky mírnou úpravu uvnitř verše
vím, že nejsem ty, ale konec, jak ho chápu já bych čet, a vlastně pro sebe tak trochu i čet
zahřát se brunetem,
odešel s blondýnou, co se opírala o bar
co koketně ševelila do rytmu tančících dvojic.
a taky zahřát se fernetem
to všechno chtěla
jako že když to nešlo s brunetem tak povedlo se fernetem je na mě trochu jako rádobyvtip
:)) hehe
pořadí je pro mě naprosto racionální... návrat z nevydařenýho lovu domů... čtvrté patro, dveře u výtahu, tam bydlí. Ona se vlastně vrací a ta druhá sloka je vlastně vzpomínková
brunet - fernet je spíš takový spokojení se s jinou alternativou, než pokus o vtip, mě to spíš příde smutný :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
