Člověk žasne, co lidé nadělají, jen aby nemuseli pracovat. (Guillaume Apollinaire)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » Synovi

Synovi

-obkličuju vůni- řekl
strkal si kůži prstů do nosu

a vyviklaná květina z krajiny grafity
obnažila žebra po pitvě sosáků groteskní metaforou
část dostala svůj díl
v hrudním koši křehlo
bez bitvy

odpouštím bohu
paměti
/kluzká je nit úsvitu
s těžkým štítem před sluncem/
odpouštím Bohu
i báseň

i svou parodii
-vážně, vzdávám se-

prostě
-obkličuju vůni- řekl
jen tak
a byly mu tři

Komentáře

09.03.2012 18:02

Vorona

dojemnej závěr...:)

10.03.2012 11:43

Jaroslav Vraj

ano, závěr jak má být, jen

strkal si kůži prstů do nosu

tak nějak mi to zní nepříjemně, jen pocit

druhá strofa zaujala nejvíc:)

11.03.2012 21:10

rajmund

Aha. Jdeš na to jinak. Pozoruješ zvenčí bez splynutí duší;)

18.03.2012 13:44

Indigo

proč grafity. Nerozumím a trochu mi to vadí.

No, druhá strofa je o matce -vyviklaná květina z krajiny grafity.

Proč grafity? Sice nejde od té květiny oddělit, ale s čím si spojuješ grafity Ty?

18.03.2012 13:48

Indigo

Aha. Jdeš na to jinak. Pozoruješ zvenčí bez splynutí duší

A není to zvláštní? Nestojí za zmínku? Všichni to nosíme v sobě. Uvnitř i venku.

29.03.2012 07:35

Marta

toto mi je blízke
sama často predlho rozoberám v sebe výroky detí, rôznym smerom
povedala by som, ani slovo navyše a akurátnym spôsobom volená dĺžka veršov
v hrudním koši křehlo ..krása

09.06.2017 09:58

Karel Koryntka

Mně nějak nejde zobrazit ten "hráli jazz" který by se mi možná líbil více, jak jsi říkala. Ale tahle mě opravdu rozesmála. Že jako synek nezapře mámu, hahaha. Zaranžovat to jak naznačuješ skutečně jako parodii, jako že exaltovaná matka stále tak divoce básní, až hošíkova první slova, když si strká prsty do nosu zazní "obkličuju vůni"... Dát to dolů jako pointu, chápeš. Úplně odstoupit doopravdy "to vzdát" a vznikne výborná legrace.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES