před sebou za nohu malého diabolka
napřed chodívá dva kroky
ještě je přece ta malá holka
a panenka kašle
chuděra churavá
kašle krev na proroky
za nohu malého diabolka
ruce už utrhli kolárku
v kostele ještě ta malá holka
dlouhé roky
panenku schovává za kárku
před sebou polárku
beznohá malá holka
polka s kopytem na proroky
za nohu malého diabolka
napřed vždy chodívá o dva kroky
před sebou
od Indigo
dne 02.09.2012 17:57 ·
13 Komentářů ·
681x čteno ·
no...nevím jestli je tohle tvoje plzeňské pivo, ale, možná tobě sedí větší příprava a propracování...trochu mi ruší verš
před sebou polárku
možná je to způsobem umístění...a pak příliš časté opakování...nene, tahle mi připadá šitá horkou jehlou a to si myslím tobě zrovna moc nesedí...můj pohled, nic víc:)
verše končící na "ku" mě znervóznily (u Tebe divný), opakování úvodního v závěru občas i používám, možná jsem okoukal:), ale tady vadilo - rychlovka?
Slovu "diabolek" v tomto kontextu vůbec...
Není o nic víc rychlokvašnější než samotné ''plzeňské'', ani ne víc než jiné mé texty.
Vorčo, z jakého důvodu ruší polárka? Rytmus, rým, hononyma?
Jarku, první a poslední radost z textu?:)
Co Tě znervózňuje na ku? Proč u mně? Opakování ano, ale vždy ve svých obměnách.
Diabolka je střela do vzduchovky, diabolek-malý ďábel.Kromě jiného.
Proč vůbec? (vztahuje se především ke Tvé poznámce.)
Tento text je zlomový, alespoň pro mě v tuto chvíli. Náleží dalimu, ať je jaký chce (text), ať mě dali, nebo kdokoli jiný případně stejně mu dílo náležící jakkoli následně zpeskuje, a dobře mi tak. :)
In, ano, zřejmě to bude umístěním toho verše, tím, že "za kárku - polárku" mi přijde foneticky laciné, je to právě to Jarkem zmiňované ku, co mi tam ruší
Asi právě ten přehršel jich, kolárku, za kárku, polárku..., a spousta slov se příliš často opakuje (holka, diabolek, noha), sloky jakoby byly byly pomocí stejných slov jen nepatrně pozměněné,
mně to prostě nezní dobře, no.
Diabolek - já četl "dy-a-bolek", ale teď po zmínce na daliho rozumím, že je určeno pro něj jsem holt nevytušil:)
Vážím si všeho toho času s kterým přicházíte, když mluvíte k mému textu.
A všimli jste si někdy, že nejenom slova sama o sobě. ale zvuky znají slova. Když jedete vlakem třeba - doTrutnova, doTrutnova. Nebo když v autě vyhodíte blinkr - ke-čup, ke-čup.
Jj,anebo, kdybys to chtěl trochu jako hrát, tak na nástroj podobný africkým bubnům, ale ten bych teprve musela vymyslet.
No, kolem a kolem text pro dost omezenou skupinu a možná že dokonce pro žádnou.
:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
