Pět bytů na patře, rozvrzanej výtah s cedulí o zákazu kouření, na kterej stejně všichni kašlou.
Pod ní cigánská rodina. Člověk se nedopočítá, kolik jich tam vlastně bydlí, protože pořád vídá nový a nový lidi, který zacházej a vycházej z bytu… Tak kdo vlastně? Ta starší ženská, její manžel, dva asivnuci a nějakej šestnáctiletej kluk, co si povídá sám se sebou a když jde za váma po schodech, tak nikdy uplně přesně nevíte, kolik jich tam vlastně je… ale určitě víc než ve skutečnosti.
*** Vychází ze dveří hlavního vchodu, ty dva malý už tam zase zevlujou.
„Máš cigaretu?“
„Ne, já už nekouřim.“
„Hm, to my jo. Červený…Ty netvrdší!“
„Aha.“
„Ale neřikej to babičce…“
***
Ve vedlejších dveřích starší manželskej pár. Chlap s knírem tak úzce střiženym, že připomíná precizně po brazilsku upravenej klín a ona pořád přemýšlí, co je to za člověka, že si na obličeji nechá dobrovolně narůst píču. Jeho žena má metr padesát a váží stopatnáct kilo. Funěj do schodů s nákupníma taškama plnejma piva a levnejch salámů. Jejich syn je třicetiletej nemakačenko, od dvaceti má plešku a nikdy ho nikdo neviděl s holkou. Podezřele často se u nich střídaj psi.
*** „Vy máte novýho psa?“ zeptala se, když jí potkala na chodbě. Šla k výtahu a ona jako obvykle stála ve dveřích. Ukusovala řízek. U jejích nohou se bezelstně prohánělo štěně pudla.
„Nó, sme tamtoho museli vrátit do útulku,“
labužnicky si poplácala břicho.
„Von byl ňákej divnej.“
Jó, do útulku.
***
Potom Venuše, kořenářka. Na potkání ochotně vysolí svůj životní příběh. Opustil jí s mladší! Ten hajzl!
Ona sama teď v jedna plus jedna rozbíjí pocit osamění přítomností tří francouzských buldočků, kterým neřekne jinak než kluci. Dívá se na ni z okna, když si to tak s pytlem s odpadkama v jedný a s vodítkama v druhý ruce štráduje směrem k popelnicím, je na ní něco skoro až dojemného. Vlasy si barví na blond, nosí volný oblečení a netřídí odpad.
Kdesi v domě místní mlátička, co ho radši už ani nikdo nepozdraví. Holohlavej nabušenej týpek. Nosí bílý tílko na tělo a myslí si, že je k neodolání. Má hubenou holku a pitbulla jménem Zeus. Prodává trávu.
Vietnamskej pár, co by o něm nikdo nevěděl, kdyby jednou při vaření málem nezapálili celej barák, tak se vlastně všichni v domě dozvěděli o tom, že tu bydlej.
Už deset let.
V garsonce v přízemí chlap jak věchýtek. Sbírá pohlednice a starý harampádí a pro všechen ten bordel skoro neotevře dveře…
Takže nevychází.
A pak ta …
ta, co pije červený víno a po nocích korzuje městem, k ránu vymlátí okna svýho světabolu rozhovorem s vycpanou činčilou. Hodiny nad gaučem tikají nahlas.
Čtvrtek večer. Sedí v obývacím pokoji. Má na sobě černé šaty v pase přeťaté silným páskem vínové barvy s výraznou zlatou přezkou.
V nejbližším baru skleničkou s fernetem na stole rozmázne svou noční můru.
Dnes večer nepůjde spát.
od Stinohra
dne 11.09.2012 09:33 ·
11 Komentářů ·
755x čteno ·
nesedí mi tam to jezení psů romskými spoluobčany. ne že bych si myslel, že zkušenej cikán do psa nekousne, ale mám pocit, že na současných sídlištích to není až tak běžnej jev. nic proti cikánům, ať si jedi legálně na co mají chuť. ale mě to opakování toho motivu moc nebavilo, takový zjednodušení. jinak nevěřím ti tu sortičku na jednom fleku moc, ale taky to nemá bejt z deníčku,že? a teď to hlavní: myslím si že máš talent, takovej klučičí, jestli mi rozumíš. Bojím se že z toho vyrosteš,no. píšeš poutavě, moc se s tím nesereš, nechodíš kolem raněnýho, nevoláš záchranku rovnou jen tak, nejdřív ho zkusíš vzbudit, nebo se vůbec mrknout vo co de. text se mi líbil.
Po schodoch, po schodoch...nějak se mi dneska slívají texty s písničkama, za což se hned z kraje omlouvám. No a pak, jako by v tom paneláku bydleli samý mušketýři-tedy v tom smyslu, že všichni za jednoho, jeden...však víš, včetně vypravěčky.To je blbý. Myslíš, že třeba na vesnici je to jiný?
A ti rómští mi nesedli do vymezeného času.Tedy kolik jsi jim věnovala na úkor druhých.
Jinak, prosimvás, ti co jedi ty psy (nebo vypravěčka má aspoň podezření), to nejsou už romští... to sou zas jiný dveře :) vono to asi automaticky navádí k romům, že ano, když se řekne "sníst psa", no, moje chyba.
Lepo - já mam spíš obavu, že se toho pohledu klučičího už nezbavim :)
Hm, dala jsem si tu práci že už jsem to dřív četla jinde.
A ten barák je skvělej.
/Hm. A závidím ti, že umíš psát prózu. Já bydlím vedle herečky, stbáka, vysloužilýho námořníka, pochybnýho milionáře a ani slovo o tom. Takže až o tom jednou napíšu;-což se může stát-; nebude na tom mít zásluhu ani tak Neruda, kterej mě na ten nápad kdysi přivedl, ale nedovedl, ale ty. Protože ještě umíš psát prózu. Ještě - protože mám ze sebe pocit, že takový lidi vymřeli :) /
Máš v psaní to, čemu já říkám styl.
Luiso, ty umíš potěšit, fakt díky :) próza je mi co do osobního vyjadřování se asi nejbližší, občas teda napíšu ještě nějakou "báseň" ale je to spíš znouzectnost. no, o těch sousedech napiš, ráda si počtu.
Mně je próza asi taky nejbližší. Ovšem vyznačuji se značnou paličatostí :) Nepotkáš mě asi skoro nikde mimo poetikon jinak než jako nezaregistrovaného kolemjdoucího. Tohle jsem četla nevímkde když jsi přišla sem. A netuším už, jak jsem to našla :)
skvělej barák, že i kdyby byl jen v tvý hlavě, stejně, všecko ti věřim, lidi sou totiž divnej druh
napsaný je to tak, že sem od toho oči neodtrh, škoda že o ostatních obyvatelích nic nevim, pár exotů by se do toho domu eště vešlo
Každý někde bydlí... ani rodinný dům není "sousedů prostý" :-)
Paneláky jsou ale někdy fakt noční můra... a to jak pro lidi, co tam bydlí, tak pro lopaty, co tam přijdou něco dělat (nejlíp třeba plyn, ale i voda nebo ucpané odpady stojí za to...). Všude se píšou příběhy - paní odnaproti je milá a fajn, když zrovna nemá chlapa - má totiž smůlu, protože nachází pořád tytéž typy... párkrát v noci se během týdne volá sanitka, protože polovině lidí ve vchodu je kolem osmdesáti let a když někdo takový zapomene na medikamenty na cukrovku... jo a taky mladí, co nemají páru o tom, k čemu slouží klika u dveří, takže po každém příchodu z pařby v jednu ve dvě v noci rána jako z děla, a tak dál, a tak dál... :-)
Takže, sečteno a podtrženo, dobře napsáno a popsáno :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
