Jediným skutečným bohatstvím člověka je jeho osobnost. Může mu být tím nejpodstatnějším zdrojem životního štěstí: je-li zdravá a harmonická, jsou-li její konflikty s okolním životem plodné, vede-li ho bezpečně v činu i v myšlení. (J. Čapek)
jenže z patra mýho třetího oka
protože jinak je to fuk
vzor kanafas-
-v tom přímým postřehu konce
přála sem si aby nedopadla na nás
když už
aby pozůstalí neboleli
neboleli
zatím někde s tajemstvím
tlukot přežití -stěhuji nejbližší vinu -
ne!
do mého prázdna jsou krásnější bolesti
křehčí ze svého vlivu
když roste strach z tísně a hrůzy
Múzy
nabolely
vypálils kolem sebe trávy i s kořínky
že prý spadla hvězda/pche!/ ani déšť se nad kremací neslitoval
/a že ten den fakt lilo
hnus./ však z konve do srdce dotlouká jak přelil
jen zahnízděný trust
na DNA monopol
hlouběji vypálils zapoměním
den zesinal
oheň nevzplanul pohledem
a tím se leccos mění
je poslední vlas ze suterénu hvězdy
se slzami
od Indigo
dne 23.09.2012 23:22 ·
20 Komentářů ·
760x čteno ·
Ty vogo, no hele, mám výhrady k určitým pasážím, ale kašlu na to, protože některý místa ke mě promluvily opravdu naléhavě, ačkoliv vlastně nevím, co přesně chceš říct. Seš asi jediná, u koho mi to nevadí. Vždycky jen náznak a ostatní si domyslete. Tak jo, beru to jak to leží a to audio chci taky.
Si prostě divná a je to tak správné, že se do toho míchám :))
Tak jo... začátek je výbornej až do:
když roste strach z tísně a hrůzy
Múzy nebolely mě lehce vytáčej. Nemám ráda múzy v básních (zní mi to jako, hele, jakej sem básník... mam můzy, ačkoliv ty to tak určitě nemyslíš), stejně jako anděly, boha a pod., příde mi to trochu ... laciný (to neni uplně přesný, ale líp se vyjádřit neumim)... pak déšť a kremace, no budiž. Ten DNA monopol sis taky mohla odpustit. Ale jinak jo.
Ten začátek až po kanafas, ten mě dostal.
To se Ti povedlo... Ale není to příjemnej text co do sdělení ani prostředků. Mráz po zádech. Ale vyjádřen dobře. Tupý osten... Achjo. Dobře jsi to napsala, až příliš dobře.
Múzy tam jsou podle mě v pořádku. Beru to spíš jako stížnost že si je uvědomuješ. Já je nesnáším. Z hodně velké míry nesnáším to že jsem básník vůbec, ale nemohu jinak...
Jediné co mi nesedí je poslední verš a "hvězdy" před ním. Večer který pro mě popisuješ předtím nezná černou a bílou, ani ledovou, ani slzy, je šedivý jako dým.
Ne, není to příjemnej text co do sdělení, to mi sedí. Prostředky, no které ale? Tedy co máš na mysli? Způsob?
Múzy. Múzy neexistujou, proto je nemůžeš nesnášet. A k tomu básníkovi v Tobě, jo, to mám myslím prožitý, takže asi chápu. Ale obdivuju na Tobě, že to dokážeš říct tak přirozeně - jsem básník. Nikdo o tom nemůže pochybovat. Já se ale dopracovala jen k tomu - poezií žiju.
Poslední verš a hvězdy. Zlíbala bych Ti virtuální ruce, kdyby jsem Tě potkala dřív pod svým dílem. Možná jsi v konci zachytila ledovou vločku a dřív bych se nejspíš tudy brala, ale čtenářů jako Ty je málo.Málo.Dneska už je pro mně, pro ně, pro Tebe obtížný psát. Proto mám suterény a z patra možná třetí oko.:) Poslední je jen o nabolené chvíli, tak bylo myšleno, že hvězda spadla a žádný štěstí se nekonalo, ani přežitím.
Těma prostředkama myslím jazyk(ovej způsob). Nemyslím nepříjemným že by byl špatnej, myslím tak, že je hodně výstižnej a expresivní a právě tu (asi ne vyloženě) nepříjemnost sdělení umocňuje.
Že jsem básník jsem řekla? To není žádná pochvala ale! To slovo neříká, jestli jsem špatnej nebo dobrej básník. To slovo říká, že básním a taky tak nahlížím na svět (a jsem tím protivná častěji než bych chtěla), že to beru jako svoje řemeslo "som iba básnik, prepisujem" (nebo jak to je). To má i klady i zápory. Když bych neřekla že jsem básník, pak bych ani nesměla říct, že píšu, popřela bych to.
a žádný štěstí se nekonalo, ani přežitím
Ano. Čtenářů je málo. Dala bych za vás celou svou virtualitu.
Využila jsem tučného a kurzíva právě z důvodu kombinace spisovného a nespisovného jazyka. Chápeš, pokus o naroubování člověčiny na spisovnost a v další fázi až možná knižní, potažmo básnické výrazivo.
Proč hloubš je dobrá otázka. Je to špatně a toto příslovce si žádá opravu. Stupňování v komparativu je hloub/hlouběji, takže bez š, ale to to tam nejde zvukově, natož vyslovitelně, takže jsem s díky za upozornění. Upravím.
Slzy v závěru. Jestli jsem to z Tvého příspěvku pochopila správně, z hlediska rytmu a tématu ano, ale narušují významový potenciál? Anebo se rytmus a téma vztahuje k hvězdě a slzy jednoduše vyjmout?
I když jak to vnímám já, slzy tam být musí. No ale, uvidíme jak to budu vidět třeba za pár měsíců.
já u toho mám pocit, že první použitej jinotaj vyvolal další, taková kaskáda jinotajnejch vyjádření
jen podle mýho se tohle odehrálo na špatný straně, a to na straně autora
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
