/někdy na tváři
hoří ruce, před očima vám
srolujou plátno
a není nic
ve kterém je vidět na míle
daleko polibky
rvačky
autonehody
tady i tam
tam i zpátky
nechytáte se za spánky?/

hrála jsem
v jedný z těch děsnejch kapel
/v levé ruce/
prej jestli si doprdele uvědomuju jak moc
falešně to bylo
/kvílení/
do mojí melodie
beze slov
a pak už ticho

a pak už
další kus: ochutnávka naší poezie
akordů
rovnic
podzim padal za hlavama
z masady do ráje
a bylo to tak správné
všichni ti lidé před náma
hleděli a my je plnili
podle předpisu
rezonancí těl

ticho
ať si publikum řvalo co chtělo
a snažilo se vytleskat
to ticho
pryč

/kdybych měla ztratit život
nenávidět tě
posílat lidem poštou
starý bačkory
skočit ti padákem na zahradu
a do tvý popelnice
házet svý básně
bylo by to ticho stejný
a stejně těžký na dotek/

o malý ticha
už se neprosí
/ani vám za ně nerozbijou pusu/

když jim to řeknu
odejdou
v očích mi bude plakat nějaká stará žena
a nikdo
na celém světě
to nikdo
neuslyší

  od Luisa dne 08.10.2012 21:48 · 8 Komentářů · 529x čteno ·