Četl jsem jinde a jinak, tady poněkud jinak dořešeno, a to tak že k dobru věci.
Jen o podzimu asi ne, o dalším hádám a zpytuju a na lecos i snad přicházím...
Oldřich - Co se týče rytmu, patrně jsem to neuhlídal, patrně proto, že jsem nakonec ještě pár slov přerovnal, odříkaného chleba největší krajíc. Doufám, že rozumím tvému vnímání, samozřejmě to šlo napsat trochu jinak. Napadá mě ale proč to všechno píšu jak píšu - patrně se nechci pouštět do těch nejvybroušenějších forem co se každého slova týče, jak udržet na uzdě uvěřitelnost díla. Bojím se, že sklouznu do tvorby, která už nebude uvěřitelná, kdy bude vše podřízeno výrazu - až k naprosté "umělosti" básně, což je dost duchamorný pojem a částečně neuchopitelný. Nevím jak bych dílo napsal jinak, asi celé překopat ani nejde, je jaké je - už by to bylo totiž něco jiného. Určitě ale víš, že jestli přijde dalšího (což se lehko může stát), bude to dozajista střelba úplně jiným směrem, o tom jsme ale tuším psali už jinde. Pojem veršovaná reportáž jsem nejdřív bral jako neviditelný políček dílu, ale právě proto, že jde o tvé prohlášení, chápu to jinak - věcněji a méně osobně. Tak jako tak jsem přesvědčen, že jsem se neunáhlil, což ale neznamená nijakou samozřejmost, o které se nemluví, naopak. Děkuji za Tvůj názor.
Jarek - mám dojem, že člověk nakonec narazí na otázku jestli tato témata - pocity, roční a denní období - nejsou poněkud omšelá a jestli stále ještě jdou napsat nápaditě bez nějaké předpojatosti čtenáře. Stále si na tohle nedokážu odpovědět. Ale to "přicházení" si na detaily platí bernou mincí za každého počasí.
Děkuji všem za návštěvu mého prvního na poetikonu.
Trošku mi přijde že jsi napsal něco, co je v povědomí jako báseň, slohový útvar se slovy jako "nevidouc".
(
Jen pro svůj teskný lem je hnána
... co mi to řekne jako člověku, kterej už si nevěří ani svůj vlastní stín, k čemu mi bude nějakej lem, kterej se někam žene, ani představit si to nedovedu (pokud se extra nesnažím :))
Samosebou, že stejně dobře jako se člověk může "snažit", může dělat přesný opak. Určitě Ti to, jako člověku :) nemusí říct vůbec nic, předešlu jen, že lem se nikam nežene a že každé slovo celého díla má svůj význam a někam směřuje. Já si svůj stín taky moc nevěřím, co s někým, kdo tě sleduje, ačkoli jsi potisící výslovně proti ?
V této době, spíš jako hra na poezii. Jako bys oblékl nejnovější trend jiného století, ale místo na maškarní, vyrazil po pěší zóně dneška. Co se stane? Trochu pozornosti vzbudíš, pak už ale nic.
Tohle je ta troška, které si všímám já.
(...)- ze zla zel
(...) les listí vítr poházel
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
