Ty, ženo, jejímž tělem proniknu až po palčivou pěnu, kde maso s duší se svíjejí v křečích, slyšíš strašný řev bouře, jež sebou otřásá, můj krásný korábe, jehož volná záď se kolébá jak krásná loď na provlněném moři. (Guillaume Apollinaire)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » Cítím hudbu

Cítím hudbu

Cítím hudbu

tu jedinou
co navozuje v dómech slovo klid
táhne mne to za jejím hlasem

od šansonů po domorodé bubny
někde na Tahiti
ne tyhle tahy fakt už ne

cítím jen smrad
táhnoucí se přístavy ztracených námořníků
to slizké rybí kůže

hrají preludium ukotvení
a já se modlím

Komentáře

20.10.2012 19:03

piatecezdeviate

zaujal ma zlom v polovici
ďalej hľadám náväznosť posledného veršu s ostatkom
a ešte toto je zaujímavý obraz- slizké rybí kúže hrají preludium ukotvení

serus

20.10.2012 19:13

rajmund

Překvapily mne ty obrazy tvořené za pomoci jiných smyslů než zraku.

20.10.2012 19:57

Vorona

piate...ta návaznost je na to ukotvení...prostě vydržet:-)

20.10.2012 19:59

Vorona

rajmund...smysly i nesmysly jsou různé, no:-)

21.10.2012 11:49

Jaroslav Vraj

to slizké rybí kůže

tady mi chvíli trvalo, než sem se naladil, celkově nejvíc překvapilo jméno autora na konci:) - a vůbec jsem tak nějak (i bez ztracenýho prstu) hodně spokojenej...

21.10.2012 13:44

Luisa