Hlavně první strofa.
Ten konec... je na mě příliš silná káva takhle ještě před obědem - škrtla bych poslední řádek, přijde mi, že to nakonec na efektnosti ubírá. Musí tam být?
čekáme a nebudem v prvém hlase
Přijde mi jakoby ses trochu v psaní změnila. Mám ráda Tvou poezii.
Zkoumám onu použitou anaforu, zdůrazňující snahu o pochopení, vysvětlení proč "takhle".
Nechci se dohadovat důvodů, však báseň sama se ptá.
Nechalas nahlédnout do textu, ale všechno ostatní zůstalo uschováno v Tobě.
...jeden se může pokusit něco říct a nemusí hnedka všechno o sobě. Většinou je to právě to, co nikoho nezajímá.
jeden nemusí, ale jednoho i může zajímat
no ono je to napsaný v záhlaví Poetikonu (pocity a slova...),
a ubráníš - li se, jsi básník, neubráníš -li se, jen (třebas na chvilku) obyčejnej člověk:)
No já to vidím asi trošku pootočenějc. Každej text se musí napsat ze slov.Takže i psaná poezie. Že pocity a dojmy psanýmu předchází je věc docela související. Ale i to, že po dobrý práci básníka to může vypadat tak, že slova jsou prvotní a jediný a dojmy a pocity jsou až jako výslednej produkt - pro čtenáře.
Jasně, ale z některýho textu se ty prvotní, tvůrčí pocity autora vysouvají na povrch předem - dřív, než text samotnej stihne čtenáři způsobit "to jeho".
Jen o tom podotýkám, jinak souhlas, že tak jak říkáš by mělo být.
takže jde:)
Někdy to z textu "teče" po pár slovech, mluvím obecně, ale takový většinou předem odradí, dočítám setrvačností a cítím, že můj názor byl předem směrován - nesnáším to.
Z jiných jen náznak a otázka pak, jestli mi slova umožní vnímat i jinak - pokud ano, "užívám si":)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
