Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - volný verš » výzva
výzva
I.
držím ťa za ruku
fikcia fantázia imaginácia

vediem cez úzky mostík
práve v tom vidím zmysel skutočnosti

jednoduché slová a výrazy
dielo kľúčového významu

dotyk
prehnaného pocitu ohrozenia


II.
vraciam sa do tejto krajiny
miestnymi zvyklosťami

prehlasujem
že nie som že sa už nevyvíjam

narýchlo opúšťam mesto
napriek krutosti vidieka


III.
povedz mi niečo o tej panej
srdce sa mi raduje

ona vôbec nie je pekná
chodí na pevných nohách


III.
on sedel
hľadiac strmo cez celú izbu

mala som perly v ušiach
jednako nemyslel na mňa

keď teraz pozerám nazad
naše myšlienky sa nikdy nestretli

vtedy sa mi pevne pozrel do tváre
vyzul črievičku

moje nohy nevidel nikto
tvár mal smutnú a prísnu

hanbila som sa
aj láska ktorá sa mi chvela v srdci

všetky obete urobil zbytočnými
medze boli ešte vždy vyznačené

IV.
díval sa na dlhé pole
na priepasť ktorá sa rozprestierala
medzi ním a domom

a tak sa ten kus zeme stal
znamením
a symbolom

V.
sme ešte mladí
neuvedomujeme si svoje sily

i vy ktorí vyznamenávate ženy
v iných odboroch

jeho život bol po mnoho rokov
aj mojím životom

zasvätila som svoj život boju
za slobodu

vy ju už máte
azda až trochu meravo


VI.
úmyselná triezvosť
a strohosť vo výrazoch

toto hrdé srdce
opúšťa svoje známe prostredie

mnohostranným obrazom
má pevné rysy

ktoré odvádzajú pozornosť
k ľudským hodnotám
Komentáře
27.10.2012 16:33 Luisa
avatar
úmyselná triezvosť
a strohosť vo výrazoch

toto hrdé srdce
opúšťa svoje známe prostredie

mnohostranným obrazom
má pevné rysy


... ale je to celý... jak to říct... velmi aktuální.
Po dnešku mám pocit (ano, pocit) že se poezie dostává opět nahoru.
31.10.2012 09:16 Indigo
avatar To se jednomu řekne výzva.Pro mě je ta představa něco jako meliorační iluze.
Ale podle mě se týká především lyriky. Jen málokdo se bude pod epickým textem ptát na to kdo za ním skutečně stojí. Proto nám pánbů nadělil i košatou metaforu, cnost meditativního samotáře, jímž je snad každý básník, však pro jakéhokoli člověka přechod na světlo zanechává stopu stejně jen jedné poloviny oka, zrovna tak jako slova.

toto hrdé srdce
opúšťa svoje známe prostredie
30.01.2013 11:35 rezka
avatar přiej audio dali, prosím...
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop