Tak spousty slov taky neznám, lákalo však zkusit si.
Mám pocit, že s tímhle jazykem se velmi dobře pracuje, zní měkčeji, příjemně se mi čte i poslouchá, no.:)
Jinak díky, a Martě neméně za připomínky a korekturu :)
"chamtivo " je tu důležité, vyjadřuje právě tu občasnou sobeckost, egoismus, jednoho ve vztahu dvou lidí (viz zbytek sloky).
A ne rád, ale "chlad" :), dík za zastavení maaty
Obdivuju se Tvému cizojazyčnému vstupu, ale posuď jen Ty sám, zda-li jsi schopen dosáhnout slovenštinou na poezii tam, kde bys jinak svým rodným jazykem.
Jinak bez ohledu na to, solidní průměr.
Ale houby. Já netvrdím, že bys to nemohl dokázat, proč bys nemoh. Jen že to je práce zase od píky. Takže když tady pouštím to o tom posuď sám, tak tím myslím přesně to co říkám, poněvadž sama to posoudit nedokážu.
Samozřejmě vím, jaks to myslela, ale ta má odpověď je v podstatě nezávislá na tom, cos napsala. Vím sám nejlíp, že se nemůžu pouštět k výstupu na Chopok, když jsem se teprve včera odrazil z úpatí Řípu :)
Celkom by ma zaujímalo, či si to písal v slovenčine a uvažoval teda v príbuznom síce, ale predsa len nie vlastnom jazyku, alebo si si to preložil z češtiny. No nech tak či onak, výsledok ma príliš neoslnil. Na čo by som azda poukázal, je snaha o zastretie metra, štvorstopového trocheja – to môže byť dobré rozhodnutie, členiť verše „neklasicky“, akcentovať významovo zaťažené segmety vysunutím do samostatného verša, pomáha to dezautomatizovať riekankový rytmus, ktorý je trochejskému osem- a sedemslabičníku taký vlastný; ale zase dosť často to býva len barlička, spôsob ako ozvláštniť inak vlažné a banálne myšlienky, ktorých nevzrušivosť, konotačná bezradnosť sa na pozadí tradičného tvaru krikľavejšie odráža; tu je to tak pol na pol:
láska ako útočisko
či skôr
krušpán z tvojich rias
čisté tóny
(nanečisto)
skúšam v sebe hľadať
nájsť
láska ako útočisko
či skôr krušpán z tvojich rias
čisté tóny (nanečisto)
skúšam v sebe hľadať nájsť
Obsahovo... Hneď prvé try verše ma podráždili. Ako ich odčítať, Ako prirovnanie?
láska ako útočisko
či skôr (ako) krušpán z tvojich rias
Dosť čudné a nijako nepriliehavé prirovnanie, pravdupovediac.
Alebo takto?
láska ako útočisko
či skôr
krušpán z tvojich rias... (ma tak láka; sa mi páči; je mi všetkým...)
Čo si doplniť namiesto trojbodky? Hocičo?
Takto to nefunguje, takým kvázi tajomným zámlkám sa poézia vyhýba.
Zvyšok odseku vyznieva lacno.
dýcham
aj pod druhým snehom
Hm, inotaj? Nerozkódoval som. Alebo prosto len druhý sneh? Prečo to však zdôrazňovať? Je to čosi inšie ako by bolo „dýcham aj pod snehom“ alebo „dýcham aj pod tretím snehom“?
chamtivo chlad vyzliekam
No to si pri všetkej fantázii neviem predstaviť. To je skratová metafora. Chlad je proste abstraktný. Alebo je chladom niekto konkrétny? A nemal ten verš náhodou znieť: chamtivo ti chlad vyzliekam? Alebo: chamtivo si chlad vyzliekam? To by bol oxymoron: chamtivo sa niečoho zbavujem. Celkom zaujímavý, ale významovo by sa rozprskol do prázdna. Obe logickejšie ale o slabiku dlhšie podoby verša by už, pravda, spôsobili rytmické vykĺbenie.
skrehlú
Eeeej, pani korektorka, čoto toto:)? Skrehnutú! Alebo zase nekorektný ale kratší tvar ako ústupok rytmu?
na javisko nočných drám
s tebou znovu pevne spätý
spomienkami
Joj to je také patetické a vzprázdnené klišé, že až no.
/zimostráz/
Nefunkčne, neodôvodnene ponechané/zvolené české slovo, motivované najskôr potrebou rýmovať. A prečo tie lomky vo funkcii zátvoriek (to je vôbec taký nešvár), ak inde máš zátvorky?
slova spájam v sivé vety
Pozerám v diaľ; premení sa v prach... Takto sa predložka v používala v slovenčine za dávnych dáven básnických. Teda: slová spájam do sivých viet. Za tou archaickou väzbou znovu veľmi cítim nemotornú snahu mať verš osemslabičný a trochejský.
stále mŕtvy - neumretý
možno navždy
možno raz
Zase ten pátos, tá vozvýšenosť a rezignantsky otvorený záver – to je imitácia poézie.
No zlý som, Jarku, na Teba, ale vonkoncom to nesúvisí s tým, že si sa ako Čech pribral spísať niečo po slovensky, to si naopak vážim.
No pokoušel jsem se psát rovnou ve slovenštině, přímým překladem by dopadla asi ještě hůř.
dýcham
aj pod druhým snehom
v jiném životě, osamělý
chamtivo chlad vyzliekam
ano, svlékám ji, obnažuju pro sebe, chci ji znovu cítit nahou,
nejspíš špatně vyjádřené
zimostráz...,no ponecháním jsem se chtěl obrátit zpět k první sloce, zdůrazněním vzpomínky "na co"
slova spájam v sivé vety
vidíš, tady jsem neměl ani potuchy, že tak jak píšeš může vyznít, ale ono je to vlastně i v češtině podobně
Ano, patosu přehršel, při pohledu zvenčí asi ještě víc, a s těmi rýmy podobně.
No, není to tak jednoduché, jak se zprvu zdálo, a že jsi „zlý“?
Takový upřímný koment beru všemi deseti, díky:)
pekne si to, Jarku
a slovko "skrehlú", okrem zachovania rytmu,vnímam tak akosi mäkšie..oblejšie..ako "skrehnutú"
veľmi sa mi to páčilo..tak je to
preto ani nemukla/v sebe som si potichu vrkla "môže to byť aj novotvar..šikovný chlapec" :) /
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
